Jakou perlu mi tento rok přinesl? Každý rok ode mě dostává svůj symbol. Něco, čím pro mě zůstane navždy dokonale zapamatovatelný. Ano, přesně vím, co se dělo v roce Daru, nebo v roce Freddy Krugera. :-) Loni byl rok Archetypu. Co bude letos?
Když jsem nyní psala podrobnější shrnutí roku (LEDEN-ČERVEN a ČERVENEC-PROSINEC) viděla jsem, jak se postupně vylupují hlavní témata. Jestli měly něco společného s tím, že od února měl prý podle čínského horoskopu vládnout Dřevěný Had, to si ještě řekneme.
Pojďme se nejdřív na ta hlavní témata podívat. Co se dařilo, co se nedařilo? Kde jsem navázala na minulý rok a kde nějak nebyla chuť? Co zajímavého jsem zažila, co jsem si nechala ujít a co jsem nevyhrála.
ZAS TA MOTIVACE….
Najít motivaci v neduálním Jiném světě, kde se nehraje na touhy a strach (klasické motivátory, vnější i vnitřní), je zapeklitý úkol. Pro mě šlo hlavně o dva směry, kterými jsem se chtěla ubírat, a hledala k tomu motivaci:
- pravidelnou meditaci,
- a zdravý životní styl (cvičení, strava atd.)
S motivací mi měl pomoci další vipassanský pobyt. Ostatně to dělám hlavně kvůli vipassaně – chci jet na ten 20 denní kurz! Ale tato motivace na pravidelné 2 hodiny denně prostě nestačí. Je to fakt těžký a můj obdiv mají všichni ti, kteří už na 20 denním kurzu byli. Sálá to z nich!
Se zdravým životním stylem mi často pomáhá také vipassanský pobyt – máme tam přerušovaný půst a super zdravé jídlo a spoustu pohybu. (Já vím, nezdá se to, ale já tam toho v přírodě hodně nachodím. Jinak bych nevydržela tak dlouho sedět.)
Vždy před a po vipassaně na ty vlny nadšení naskočím – medituji, jím, hýbu se. Nějakou dobu to vydrží. Letos mi to díky tomu, že jsem se hned nevracela do Brna, ale zůstávala jsem v Nymburce u matky, vydrželo docela dlouho. Měla jsem na to čas, klid a krásné město plné míst, kam se dá jít na procházku.
Na kurzu se mi podařilo najít lásku k meditaci!
Moc se o tom nemluví, ale meditace nese i svá rizika (kdo ví, ten ví) a já se jim vyhýbám. Podařilo se mi během meditací objevit a překonat jednu ze zábran (blažené pocity, no fakt). A najít si díky tomu cestu hlubokým lesem myšlenek za sluncem. Propojilo se mi to krásně s místem, kde jsem letos byla, s křesťanskou kontemplací, kterou jsem letos hlouběji objevila, a se satipatthána sútrou, kterou jsme na kurzu četli.
Ale nakonec mě meditace až do konce roku neprovázela. Zato jsem objevila plavání!
LETOŠNÍ VIPASSANSKÝ POBYT
Vipassanský kurz mi každý rok přináší jedny z nejsilnější prožitků a zkušeností. Se vším všudy – i s cestou tam a zpět. :-) Letos to nebylo jinak. Letos to byl vlastně nejlepší kurz, na kterém jsem kdy byla, a v roce 2026 chci na satipatthánu ideálně zas! Navzdory tomu, že jsem tam musela po letech sdílet pokoj (a co to s sebou přineslo), na ten kurz vzpomínám ráda!
- Ano, letos v červenci jsem byla na satipatthána kurzu – který je kratší (to mi vyhovovalo) a na kterém se může číst a psát (sútra a ano, i deník).
- Absolvovat tento kurz byl poslední nutnou podmínkou pro mou účast na 20 denním kurzu. (Kromě oné podmínky pravidelné dvouleté meditace, tam ale nikdo neví, jestli jsem ji splnila. Jen já a mé svědomí. Lhaním poruším šílu, ale hlavně mi ten kurz nedá, co by mohl.)
- Poprvé jsem vyrazila jinam než do Polska – do Španělska do meditačního centra Dhamma Sacca. Krásné, španělsky prosluněné místo! (Někdy až moc, odpoledne se moc venku být nedalo.) Milovala jsem procházky v údolí, vysedávání před meditační halou a hledění do dálky. :-) (Poprvé jsem pochopila, k čemu jsou dobré sluneční brýle.)
- Tentokrát největší impulzy nepřicházely během meditace (byla většinou poklidná a těšila jsem se na ně), ale zvenčí – ne nadarmo jsem pak napsala článek o bonzácké satipattháně. :-) Nejvíc jsem tam řešila, jak reagovat, když vás někdo napráská bez toho, aniž by chvíli počkal a zjistil, že nedělám nic proti pravidlům.
Jako bych se ponořila do kolektivního traumatu své post-komunistické země, kde člověk nevěděl, kdo a kdy na vás něco práskne. Zjišťovala jsem na vlastní kůži, jaký takový život asi musel být. (Nic moc a trochu paranoidní.) Jako by mně ten pobyt připomínal mé Nekřivdi mi, ale také připravoval na to nejsložitější období, které mělo přijít už v září.
CESTOVÁNÍ
Když jsem v létě odjela do Španělska, pár lidí čekalo, že uvidí nějaké fotky od moře. Kdepak. Jen hory (na vipassaně) a Madrid. Nikdy předtím jsem tam nebyla, takže jsem si užila i tuto část cesty na vipassanu.
Nenavštívila jsem ta nejprofláklejší turistická lákadla, ale hlavně park Retiro. Odkud jsem si odvezla i PF 2026. :-) Ubytovala jsem se v centru v menším hotýlku a hned naproti jsem měla nádhernou restauraci s medvědy (plyšovými).
Jinak jsem toho letos moc nenacestovala. Už nemám tu potřebu klasického turismu. Ale co mě baví je objevovat nová místa (i v Polsku) a v případě Španělska si oprášit španělštinu. Takže spíš než pravidelné meditaci jsem se věnovala před odjezdem pravidelnému Duolingování.
Hlavně se domluvit… a udržet se v nejvyšší lize. :-)
Po návratu jsem pátrala, kam bych mohla vyrazit na 20 denní kurz a kromě Evropy (Belgie a Velká Británie) mě zaujal Taiwan. :-) Nechala jsem si od chatgpt udělat čínský slovníček hlavních vipasanských slovíček, výrazů, vět, otázek a odpovědí. A kdo ví. Možná jednou…
MENOUPAUZÍ KILEČKA – NAHORU A DOLŮ
Kde jsou ty doby, kdy jsem moc nepřibírala, a když už, tak to šlo hopem dolů. I po těhotenství šlo 15 kg dolů coby dup. Menopauza přináší bohužel různé změny. Ačkoliv většinu problémů, co tak ženy mívají, já nezaznamenávám, snížení metabolismu a přibírání rozhodně ano.
Rok 2025 byl ve znamení pár snah na tom zapracovat. Různé cvičební plány, návrat k stravovací tabulce, kterou jsem si před časem vytvořila, různé pohybové aktivity. Vlny motivace se zvedaly i opadaly. Hodně mi pomáhaly 2 vlny rehabilitačních plánů zaměřených na různé části těla. A rehabilitační bazén mě inspiroval. V létě to šlo s vipassanou a mými božskými Detox drinky samo. Ale dříve nebo později mi došlo, že sladké mám raději než cokoliv jiného.
Ještě dnes a pak si dám na chvíli oraz….
Nebo možná ještě dnes tohle? To už jsem dlouho neměla…
No a na konci roku samozřejmě Vánoce.
I když letos střídmější a Silvestr v podstatě nealko včetně 18 000 kroků!
Pořád mám v plánu najít si svou ideální stravu (a že znám spoustu nových mňamózních receptů a ingrediencí) a ideální pohybový režim. Jen tento rok se zatím nezadařilo.
Pouze na konci roku mě chytlo plavání, a tak plavu 2x týdně a trénuji. Přeučuji se žabičku, učím se dýchat při kraulu. To je má nová vlna, na kterou jsem díky novému plaveckému bazénu v Nymburce naskočila!
MYCOMEDICA
S tím vším souvisí i mé seznámení s vitálními houbami a firmou Mycomedica, které je u nás vyrábí a má super stránky, kde máte v poradně možnost nechat si předepsat ideální houbovou kůru pro vás.
Já chtěla na začátku roku řešit harmonizaci 5 elementů vnitřně a místo čínského terapeuta jsem si vybrala houbovou poradnu s dotazníkem o fotkou jazyka.
Hormony a váha a stav zažívání se dá samozřejmě řešit i takto. Vitální houby pro mě byly novinka, na kterou jsem narazila díky nové knížce o čchi kungu od Petera Deadmana. Využila jsem měsíční kůru, ale pak jsem přestala. Nevím, jak moc se můj stav vlastně zlepšil. Na konci roku jsem si objednala pár věcí zas (Acerolu, MySpleen a knihu Cesta houby: návrat k rovnováze).
To jsem doufala, že díky kódům v objednávce vyhraju cestu do Číny.
No, nevyhrála jsem nic, ale zato jsem dvakrát vyplňovala vědomostní kvíz a o houbách toho zas vím o dost víc!
JEŽÍŠOVSKÉ PŘEKVÁPKO
Jedno z témat, které se mi od Velikonoc neustále vracelo, byl Ježíš Kristus. A to nejsem křesťanka.
Jestli to začalo i dříve, nevím, ale Velikonoce mi připomněly, že Ježíše jsem hodně důvěrně poznala v 90. letech přímo v Izraeli, když jsme tam se spolužačkou putovaly po jeho stopách. Naučil mě tehdy jednu zásadní psychologickou pravdu – že s láskou se nese i kříž lépe. A já věděla, že láska pro mě vždycky byla tou nejlepší motivací pro zásadní změny v mém životě.
Jenže lásky k lidem přicházejí a blednou, jejich čas má své omezení.
Milovat sám sebe (ona slavná sebeláska) funguje také jen do určité míry.
Ježíš je ale prý věčný zdroj lásky – mezi námi a Životem (chcete-li Bohem) samotným.
Jenže pro mě byl vždy jen neživotnou legendou a na to osobní setkání, které mě tehdy změnilo, jsem už málem zapomněla…
JEŽÍŠ HISTORICKÝ – JEŽÍŠ ZMRTVÝCHVSTALÝ – JEŽÍŠ AUTENTICKÝ – JEŽÍŠ NEDUÁLNÍ
To téměř vypadá, že symbol roku 2025 bude právě Ježíš?
Ale nepředbíhejme. Těch aspirantů je víc. Fakt každopádně je, že Ježíš se ke mně během roku vracel víckrát a v různých podobách. Asi největší překvapení bylo video u Turínském plátně a roušce z Ovieda! Kdysi v 80. letech jsem slyšela, že prý se díky radiokarbonové analýze prokázalo že Turínské plátno je podvrh.
A teď jsem začala narážet na spoustu náznaků, že by to tak nemuselo být!
Ať je to jakkoliv, stále se neví, jak to plátno vzniklo!
Není namalované, je to negativ, jsou na něm pyly z Ježíšovy doby a hlavně, nejdřív jsou skvrny od krve (vzácná AB) a pak teprve otisk těla včetně obličeje! A ten otisk zasahuje jen povrch vláken a to není při malbě možné.
Jak by něco takového mohl někdo v 14. století zfalšovat??
Ani dnes nikdo nic podobného neumí vytvořit.
Nejblíže byl experiment s UV laserem – ano pouze velmi silné záření takový otisk mohlo vytvořit (vzkříšení?) A ani my to v takovém rozsahu neumíme…
A do toho ta rouška z Ovieda s otiskem krve (AB) na zcela stejných místech jako na Turínském plátně. Rouška je doložená mnohem dávněji.
A pak se to začalo nabalovat – seriál The Chosen (úžasný!), který Ježíšovi a jeho následovníkům vdechl život neuvěřitelným způsobem. Jako by fakt ožili!
Knížky o křesťanské kontemplaci a Ježíši neduálním (např. neduální výklad kázání Na hoře). Informace o Ježíšově semináři a jejich vědeckém nekonfesijním výzkumu autentických Ježíšových výroků (červených, růžových atd.)
ČCHI KUNG A EMOCE
Značnou část mého loňského příjmu tvořily kurzy čchi kung ve stylu Orel v hnízdě. Od září jsem ho učila dokonce 5-6x týdně! A jednou měsíčně celý víkend jako jedna z lektorek instruktorského rekvalifikačního kurzu.
A protože zároveň probíhal pokračovací kurz, ve kterém jsem vypomáhala, měla jsem spoustu víkendů čchi kungových. Do toho jsem začala i vypomáhat s Uměním energie (newslettery, 3 lekce na měsíc, příspěvky na sociální sítě).
Učit čchi kung mě nesmírně baví!
Oblíbila jsem si dopolední kurzy, které jsem předloni začala učit úplnou náhodou!
Není nad to začít den čchi kungem – nabije, uvolní, zklidní. Zpětné vazby, které od lidí mám, jsou nádherné.
Zažila jsem ale bohužel i okamžik, kdy jsem musela jednoho studenta vyhodit od praktické zkoušky. Nechtěla jsem u té zkoušky být, tušila jsem, že to nebude dobré, ale doufala jsem. Ale nešlo to jinak. A mrzelo mě to hodně – jsem spíš ten typ, který rád dělá lidem radost.
Asi nejvíc mě letos zaujalo propojení toho, co z nám z čchi kung, s knihou Molekuly emocí od Candace Pert, objevitelky opiového receptoru. Ano, díky ní máme vědecky potvrzené že nepotřebujeme nic zvenčí, abychom byli šťastní.
Že naše vlastní těla v propojení s myslí to zvládnou taky!
Molekuly emocí jsou neuropeptidy a ty je možné nalézt proudící celým tělem. Naše emoce nejsou dány jen funkcemi mozku, podílí se na nich celé tělo, endokrinní, imunitní, nervový i gastrointestinální systém. (Ano, ve střevech se tvoří většina serotoninu!)
Pokud molekuly emocí proudí, vše je v pořádku (Candace říká, že pozitivní emoce je každá emoce, jejíž chemická reakce proběhne celá!)
Není divu, že čchi kung se svými jemnými uklidňujícími pohyby pomáhá potlačené emoce uvolnit (a tedy i fyzickou bolest na stažených místech), snížit stres (kortizol) a umožnit se například serotoninu navázat se na receptory. Což není možné, když je zabere kortizol.
TĚLO JAKO NEVĚDOMÁ MYSL
Fascinuje mě představa Candace Pert, že mysl není v hlavě (mozku), ale že mysl se stává tělem. Celé tělo je vlastně naše nevědomá mysl. Uchovává vzpomínky (díky emocím). A stres, který tělo dostává do napětí a zaplavuje kortizolem, brání volnému proudění emocí (i čchi?).
Mysl je podle ní tokem informací a tělo je hmotným základem. Je to podobné Jungově představě, že fyzické tělo je hmotným základem nehmotných archetypů naší mysli.
Není divu, že čchi kung tak dobře funguje! Sama Candace říká, že abychom byli zdraví, potřebujeme uvolňovat stres a potlačené emoce!
Dává v knížce i užitečné tipy, jak na to: být bděle přítomní a uvědomovat si své tělo. Vědomě se s ním skrze dotyk spojovat (třeba masáž). Vědomě dýchat a zmírňovat stres i dalšími technikami (např. meditací, nebo sladěním činnosti se záměrem mysli). A cvičit! (Rozproudí se krev, vyplaví toxiny i endorfiny.)
No, a čchi kung děláme právě toto! Je to cvičení, které nevyčerpává, ale nabíjí. A takových moc není.
MÁ PRVNÍ AKUPUNKTURA A QUA SHA
Rok 2025 byl také rokem mé úplně první akupunktury. Když už učím čchi kung, vyzkoušela jsem různé čínské terapie (byliny i houby), řekla jsem si, že je na čase vyzkoušet i akupunkturu.
Bála jsem se jí. Vím, že může být bolestivá. A ačkoliv injekce a odběry krve mi nevadí, zapíchnuté jehličky v těle mi prostě přijdou divné. Ale na jednom instruktorském víkendu jsme měli zrovna čas, bolela mě ruka a byla jsem vystreslá z kontroly živnostenského úřadu (ano, o tom víc později), tak jsem si řekla o pomoc.
No, na akupunkturu v budoucnu půjdu znovu jen když mě bude něco zas fakt bolet. :-)
I když ano – pomohlo mi to.
Probírala jsem to pak i s jednou svou studentkou/akupunturistkou, a trochu mi pootevřela oči, když mi vyprávěla, co všechno to prakticky umí.
Ale zažila jsem ten den i své první qua sha ošetření (ne to, co možná znáte, na obličej) oné bolestivé ruky. A to mě zaujalo. Sice to také bolí, ale nedělá to díry do kůže. :-)) Koupila jsem si na netu ebook návod, jak na to, a pravidelně používám. Proti nachlazení, proti namožení svalů. Učím se.
Koupila jsem si i speciální porcelánovou lžičku (jo, ty drahocenné destičky na toto nejsou fakt nutné).
BRÁNA DO JINÉHO SVĚTA
Rok 2025 byl pro mě zjevně víc o vnitřním nastavení, než o kariéře. Naštěstí můj angličtinářský, čchi kung a online příjem byl pro naši rodinu dostačující, i když je daleko za průměrným platem. Na důchod tak buď skončím pod mostem, nebo se něco změní. :-) Ale do důchodu naštěstí ještě daleko a nám Kozorohům dlouho trvá než se vyškrábeme nahoru. :-)
Navíc od dob Dhahabu vím, že dokud jsem na této cestě, je o mě postaráno. Život není jen o penězích. A ty se dosud vždy objevily, když jsem potřebovala.
Můj plán byl roce 2025 překopat vstup do Jiného světa.
Dát tomu všemu, co se kdy na mých blozích objevilo, strukturu a kontext.
Pročistit databázi od nereagujících kontaktů a pozvat nové. Nabídnout ročního průvodce vědomým životem ve spojení s taoistickou přirozeností bytí. Sepsala jsem kontext (v podobě několik PDF – o Jiném světě, nedualitě, taoismu, 5 elementech a jak souvisejí s celou vizí projektu) a nabídla jako vstupní bránu.
V plánu bylo připomenout během roku kratičké projekty, které během let vznikly, a které pomáhaly jít v jednotlivých elementech do větší hloubky.
Ten plán vyšel jen do určité míry. Celou vizi jsem ještě nenaplnila – přestalo to pro mě být prioritou.
Navíc hned první předpoklad – přitáhnout do databáze nové lidi, nevyšel. Zkoušela jsem různé magnety, ale žádný lidi opravdu neoslovil. Budu zkoušet dál.
Neduální Jiný svět za to rozhodně stojí!
VÍC PROSTORU DOSTALI MÍ OFFLINE STUDENTI A SAMOTNÁ DATABÁZE
Věnovala jsem svůj čas tedy hlavně mým offline studentům a databázi, které chodily témata týdne v graficky upravené podobě. Nemám z nich ale nijak velkou zpětnou vazbu. Kdo ví, je možné, že nikdo opravdu nechce žít vědomě a objevovat, kde si sám šlape po štěstí. Nebo se se mnou nechce bavit a jen tak tiše sleduje a inspiruje se…
Mě baví procházet tématy týdne i po letech, i když většina témat mě už netrápí. Rozhodně je pro mě ale důležité žít stále v souladu s elementy a připomínat si to, co mi uplynulé roky daly. Mám díky tomu na čem dál stavět a netočím se v kruhu objevování už objeveného.
JARNÍ PROJEKT 10 TÝDNŮ ELEMENTU DŘEVA
Přihlásil se jeden student. A bylo to fajn. :-)
Byl to můj čchi kungový student, kterého vidím živě 2x týdně, takže jsme mohli probrat spoustu věcí osobně. Inspirovalo mě to potom otevřít v září i speciální kurz čchi kung pro začátečníky, kdy témata týdne propojuji s praktickými nástroji čchi kungu. Ten kurz se zdá být úspěšný. (Většina chce prokračovat!)
Jestli oficiálně jarní projekt otevřu i v roce 2026 ještě nevím. Původně měl navázat na novou vstupní Bránu, která ale nezafungovala, a dál jsem se tím přestala zabývat. Bylo by mi ale líto nevyužít ten projekt, když už je jednou vymazlený, a roky předtím v podobě e-mailového projektu STROM ŠTĚSTÍ krásně fungoval. Uvidíme.
Rok 2026 bude jistě rokem, kdy budu dál hledat, jak neduální Jiný svět nepodmíněného štěstí představit lidem. Aby je oslovil a pomohl jim, protože vidím, jak moc se trápí a nevědí, kudy kam.
INDIVIDUÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Vím, že dnes online podnikatelé raději než 1:1 pracují se skupinami. Je to efektivnější – časově i finančně. Já skupinky angličtinářské i čchi kungové mám, ale moc ráda pracuji s jednotlivci. A rozhodně bych v roce 2026 naplnila některou z vizí větší individuální spolupráce.
V roce 2025 jsem zkoušela vstoupit do psychoterapeutického výcviku (Jungiánského, jak jinak), ale nevyšlo mi to. Mám certifikát Jungiánského kouče (a také dalších směrů) a ráda bych je v rámci čchi kung koučování využila.
Každopádně necítím se ani jako kouč, ani jako terapeut – spíš průvodkyně. Už ne po Srí Lance, ale po Jiném světě. :-)
Skupiny jsou fajn, ale možná i proto jsem v roce 2025 nenavázala na skupinový kurz ANGLIČTINA JINAK. Zvažovala jsem vzít probraná témata a nabídnout je do do online kurzu. I to je vize, kterou bych ráda v roce 2026 naplnila.
Nepokračovala jsem ani v Tao-te-ťingu (i když čínštinu si stále průběžně opakuji). I tato vize ale stále platí.
ASI NEJDRSNĚJŠÍ ČÁST ROKU 2025 ANEB TO NEJLEPŠÍ NA ZÁVĚR
Kontrola ze živnostenského úřadu. Test mé jinosvětskosti. :-) A také mé schopnosti komunikovat a přesvědčit.
Co znamená jinosvětskost? V podstatě jde o to, do jaké míry mám vyladěné jednotlivé elementy. Jak věci kolem sebe vnímám a jak na ně reaguji.
- Jak moc se nechám vyvést z míry (element ZEMĚ)
- Jak moc se budu bát (VODA)
- Jak moc se budu rozčilovat (DŘEVO).
- Jak moc se budu cítit omezená škatulkami, do kterých nezapadám (DŘEVO).
- Přijdu o klidný spánek a úsměv na tváři? (OHEŇ)
- Jak moc dokážu přijmout představu, že přijdu o peníze kvůli případné pokutě? (KOV)
- Dokážu se cítit uvolněná a důvěřovat, že mě nic nepoloží, ať se stane cokoliv? (také KOV)
V září mi přišlo do datovky oznámení o zahájení kontroly. V říjnu jsem měla přijít s dokumenty (fakt i tu provozovnu, nemám a nemůžu přece ve školní tělocvičně mít?). Koncem listopadu jsem měla přijít zas s dalšími dokumenty (budou případně potřeba k vyčíslení pokuty za to, že čchi kung nemáte jako vázanou živnost.)
Umíte si asi ty 3 měsíce představit. A to jsem žila v domnění, že mám vše v pořádku! Riziko pro mě likvidační pokuty (obzvlášť v roce, kdy jsem tomu podnikání finančně moc nedala) bylo extrémně vysoké a já se fakt začala existenciálně bát.
Nakonec jsem vyvázla bez pokuty! Provozovna byla už promlčená (i když paní ředitelka i soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího právního soudu, kteří se něčím podobným kdy zabývali) kroutili hlavou, že bych ji vůbec mohla v tělocvičně školy mít. A podařilo se mi jim vysvětlit, co je čchi kung, a že mezi sporty fakt nepatří. (Ale vázanou živnost už založenou pro jistotu mám, rekvalifikaci potřebnou naštěstí mám.)
KDYŽ VÍTE, CO V NÁROČNÝCH CHVÍLÍCH DĚLAT
Ukázalo se, že když zapojíte všechno to, co znáte a umíte, dá se to zvládnout. Ano, když jsem dostala zprávu, že je vše ok, oddychla jsem si. Ale už předtím jsem se cítila mnohem lépe než na samotném začátku, kdy jsem začala panikařit.
Ano, jinosvětskost v sobě už do značné míry mám. :-)
Zažila jsem pár napůl probdělých nocí, než mi došlo, že takto to nepůjde. (A nespat ze stresu je fakt recept na to zničit si zdraví!) Po napsání vysvětlujícího e-mailu jsem to vše prostě hodila ha hlavu a řídila jsem se svou vlastní poučkou: nerochnit se v myšlenkách a emocích. A také poučkou svého učitele: stres ti ublíží víc než jakákoliv pokuta.
Věděla jsem, že víc není v mých rukách. Že jsem udělala vše, co mohu. A že mohu jen důvěřovat tomu, že vše bude tak, jak má.
Vrátit se k vnímání, že jsem prostor, kterému ve skutečnosti nemůže nic moc ublížit (neduální učení). A k vyrovnanosti mysli (vipassanské učení). Cvičit čchi kung (každá lekce mě osobně dostávala do úplně jiných stavů a bylo krásně vidět, že když se člověk uklidní a odstresuje, je mu dobře.)
Ano – to, jak se cítíme, zjevně nezávisí na tom, co se tam venku děje!
A tak jsem šťastná, že jsem vyvázla bez pokut, a navíc jsem zjistila, že celé ty roky individuace (vezmu-li ten Jungův termín) byly k něčemu dobré!
BOHUŽEL NĚKDY MŮŽEME JEN DOUFAT
Celý rok jsem jako arabista a religionista sledovala youtube videa o islámu, válce v Gaze, debaty mezi křesťany a muslimy, znovu studovala dějiny vzniku Izraele a palestinské otázky. (Kdysi na VŠ to všechno byla historie, jejíž moderní následky k nám nedoléhaly. Jen já v letadle do Jordánska řešila, jestli mě tam vpustí s izraelským vízem v pase!)
K islámu, který mi kdysi v 90. letech pootevřel dveře ke spiritualitě, jsem čím dál kritičtější. Přistupovala jsem k němu kdysi asi jako muslimové, kteří nikdy pořádně nečetli hadíthy (Muhammadův příklad, kterým by se měli ale řídit) a ani je nenapadlo vnímat své náboženství jinak než pozitivně. Ba jako nejlepší ze všech.
Pro ně je to jasné – jsou přece oddaní Bohu, pohostinní, modlí se, vychovávají své děti k víře, chovají se morálněji než na zhýralém Západě, kde každý spí přece s každým, a děti musejí vyrůstat v rozpadlých rodinách. (Jako by islám neměl pro muže velmi snadný způsob, jak se rozvést.)
Kolik jsem s muslimy vedla debat, ať v Egyptě, Jordánsku, nebo na Srí Lance, o tom, jak je Západ v úpadku.
Prohnilý sobecký individualismus.
Ačkoliv mám doma Korán v překladu i v originále, teprve nyní ve věku internetu člověk může za pár chvil jen koukat, co všechno islám učí! Kdysi jsem doufala, že alespoň Mekkánské súry (ty první, ještě spirituální, ne tak politické) mají hlubší poselství. Ne, nevydržela jsem je číst – byly to hlavně výhrůžky.
I pro člověka vyrůstajícího a žijícího v ateistickém prostředí je to prostě moc. Kde je láska, kde je odpuštění, kde je všechno to, co s sebou přineslo křesťanství a později humanismus? Tohle ovládá miliardy lidí na naší planetě?
PALESTINSKÝ KONFLIKT MÝMA OČIMA
Často říkám, že v Evropě 2. světová válka skončila, zatímco na Blízkém východě pokračuje nevraživost od 40. let dál. Němci nás neterorizují a nenapadají ve snaze získat zpět území, o které po válce přišli, zatímco uprchlí Palestinci (kteří vznikli v 60. letech), pořád odmítají svůj vlastní stát a touží po zániku Izraele. Usurpují si území, které bylo Izraelem ještě než vůbec islám vznikl a dobyl Jeruzalém.
Ano, odsun Němců i odchod Palestinců (ať už byl před první válkou dobrovolný, protože je arabské státy varovaly, nebo násilný kvůli židovsko-muslimským sporům v té době) byl často nespravedlivý a drsný.
Ale Evropa došla ke smíření. Pochopila, že nevraživost ji uvrhne do dalších a dalších válek. Už toho měla dost. Zatímco islámský svět není snad ani smíření schopen?
Sice tvrdí, že Ježíš je i jejich prorok, ale nikde v Koránu se nepíše: Nastav druhou tvář. (Byť to je prý jeden z Ježíšových autentických červených výroků.) Islám umí být milosrdný a odpouštět, ale pouze vůči těm, kteří se pokoří. Ne vůči těm, kteří vás pronásledují, jak prý učil Ježíš. Pro ně je jen důležité, že se modlil čelem k zemi a nejedl vepřové jako oni.
JE TO PRO MĚ PŘEKVAPENÍ ROKU 2025
Je pro mě překvapením roku 2025, že ti, kteří vyvolávají jednu válku za druhou, odmítají vlastní stát a touží po genocidě Izraelců (nebo minimálně zrušit Izrael), ze sebe dokázali v očích médií a světa udělat oběti násilí a genocidy.
Ano, Izrael postavil zátarasy, hlídá, brání se a u toho zabíjí i nevinné. (Kolik z obětí patřilo k Hamásu, nebo ho podporovalo, a to včetně dětí, které v TV roky indoktrinují k mučednické smrti při vraždění Izraelců, nikdo neví.)
Během letošních vánočních trhy už v Německu často také raději přistoupili k budování zátarasů. Proč asi? Když policie zabije ty, kteří chtějí ničit a zabíjet, kdo je vinen? Nenávistná ideologie, nebo vánoční trhy?
Kdy to skončí? Protože to trvá už desetiletí a je stále hůř.
Kdy se lidé domluví? To mají miliony Izraelců, kteří se v té zemi narodili, sbalit kufry a odjet? A kam? Většina je z Blízkého východu. Je spravedlivé vyhnat Izraelce, protože ti kdysi prý vyhnali Palestince? Nebo je lepší se dohodnout na mírovém soužití? Kdo o ně stojí a kdo ani náhodou?
LIDSTVÍ DOSTÁVÁ NA FRAK
A tak rok 2025 odhalil, kolik utrpení přináší ztráta lidskosti. Psala jsem o tom, když dávali Squid Game, kde Gihun navzdory krutým podmínkám své lidství neztratil a odmítl zabíjet. Ani nepřítele. Psala jsem o tom v těch mnoha článcích na téma Ježíš a jeho oběť vedená láskou k lidem.
Odpusť jim, nevědí, co činí. (Křesťané bohužel Židům dlouhá staletí neodpustili.)
Život s sebou přináší války, které vás mohou zničit i zabít. Často jsou za nimi jen představy minoritní představy společnosti a stáhnou s sebou zbytek, přičemž se jen z dálky dívají, jak pro jejich představy druzí umírají. Ty představy mohou být i ušlechtilé. Ale často se tak jen tváří. Často jsou je záminkou pro rozdmýchání ohně.
A velmi často jsou jen hrubým nepochopením toho, jak tady na Zemi společně žít a prosperovat.
Velmi často jdou naprosto proti našim moderním humanistickým ideálům, protože jim to tak přikazuje Bůh. (Co je to za Boha?)
Žít v takovém světě jinosvětsky je něco zásadně jiného než jen zažít kontrolu ze živnostňáku.
Stres, válka, zranění, smrt.
VIZÍ PROJEKTU JINÝ SVĚT JE, ABYCHOM TO TAKTO DÍKY ONĚM 5 KROKŮM ANI DOTÁHNOUT NEMUSELI!
Nedávno jsem viděla rozhovor s představitelem Ježíše ze seriálu The Chosen, který má za sebou natáčení 6. série o soudu a ukřižování. Bylo na něm vidět, jak ho zasáhlo to, čím si prošel, když vstoupil do Ježíšovy role.
A mně se chtělo na něj (je věřící katolík) volat:
„Ježíš přece nikdy nechtěl, aby lidé zažili to, co on. Nechal se ukřižovat, aby už žádný člověk nemusel trpět tak jako on.“
Není znamením víry trpět jako Ježíš. Jen Ježíš byl schopen takový kříž unést. Je znamením víry cítit vděčnost a odlehčení díky lásce. Jak mi kdysi došlo – náš vlastní kříž (a ten může být výrazně lehčí) se nese lépe s láskou.
A CO TEN HADÍ ROK? SEDĚLO TO?
Když jsem prošla podrobnější shrnutí roku a text o tom, co můžeme v Dřevěném roce hada očekávat, několikrát jsem reagovala: hmmm, ale tohle já dělám každý rok! Zklidnění, nechat věcem svůj čas, transformace a růst.
Přišlo mi to jako s klasickou astrologií. Všeobecné, povrchní, pokud energie daného roku nenapasujete na energie daného člověka.
Jedno prozření jsem ale udělala – že archetypy 12 zvířat, které odpovídají různým elementům, mohu zakomponovat do svého ročního projektu! Uvidíme… :-)
Každopádně v únoru začne rok Ohnivého koně. Když půjdete se mnou ročním projektem, na ohnivého koně jistě narazíme. Letos. Za rok. I jindy. :-) Možná je dobré brát v úvahu, že bude ohnivější rok, než loni. Ale to může znamenat spoustu věcí – i radosti, lásky a vášně. :-) Určitě se máme od února nač těšit.
Zatím odpočívejme, ohlížejme se za tím, co chceme nechat odejít a přijít a nabírejme sil. :-)
A JAKÝ SYMBOL TEDY DOSTANE ROK 2025?
Není to rozhodování letos snadné.
Hodně silně mě letos zasáhl náraz na byrokracii státu. Protestoval si mě a zároveň mi ale pomohl zaměřit se víc na právní pořádek ve svých podnikatelských věcech. Kontroly totiž většinou nekontrolují, ale rovnou trestají, a to nechcete.
Hodně mě letos ovlivnila snaha najít motivaci, zapracovat na lepším životním stylu, cvičit, hubnout. Věnovala jsem jí do značné míry uplynulý rok. Tak moc se chci dobrat každodenní pravidelné meditaci a žít trochu jinak, než žiju teď. (A odjet co nejdřív na 20 denní kurz na Taiwan!)
Má to být rok plavání?? Ta má nová vlna? Ale ta přišla až na jeho konci a kdo ví, jak dlouho mi vydrží…
V digitální sféře byl tento rok také unikátní tím, jak jsem předělávala vstupní bránu a hledala nové cesty, jak pozvat lidi do Jiného světa (byť zatím neúspěšně.)
Nakonec ale musím říct, že nejčastěji mi do života různými branami vstupoval letos Ježíš.
Bylo to poprvé, co mě vůbec napadlo, že to mohla být historická osoba, a že možná i víme, jak vypadal. (Turínské plátno.) Bylo to poprvé, co jsem dokázala Ježíše oddělit od křesťanského učení a církví a díky seriálu The Chosen ho spolu s ostatními biblickými osobnostmi vnímat jako živého člověka. Mou církví nejsou církve, mou církví jsou fanoušci seriálu, se kterými najednou sdílím tutéž nad-denominační komunitu.
Takže ať to vypadá, jak to vypadá, symbolem letošního roku je pro mě Ježíš coby živý učitel neduálního učení. Který možná i vstal z mrtvých! No, kdo ví, existují mezi buddhisty zprávy o tzv. Duhovém těle. Mrtvé tělo prostě zmizí, vyzáří se. Je to bráno jako nejvyšší stádium realizace. Člověk nikdy neví. Turínské plátno pro mě nic nedokazuje, ale zůstává záhadou, nad kterou žasnu.