Pojďme se tedy podívat, jaký byl ten rok 2025. Navázal nějak na základnu zkušeností a zážitků minulých let, o které jsem psala v minulém článku?
Pokračovala jsem s angličtinářským projektem ANGLIČTINA JINAK? Co ten nový desetitýdenní jarní projekt o vnitřní svobodě a růstu? A co Tao-te-ťing a čínština?
Využila jsem nějak informaci o mém vědomém a nevědomém Slunci z Human Design? Využila jsem nějak Jungovu aktivní imaginaci a práci s archetypy po loňském roce Archetypu? Co práce s emocemi a využití jejich energie?
Myslím si dál jako Mackbeth, že život je žvást idiota, hluk a vřava, která neznamená nic? Byla jsem na dalším vipassanském pobytu? A co mi dal? A využívám nějak ono vnímání B. Kastrupa o povaze světa i nás? Pomohlo opravdu ITZY’S Imaginary World? A vytáhla jsem ten rok svůj nový mazací plánovač? :-)
LEDEN
Jak už to tak bývá, v lednu má člověk různé představy o tom, jak bude všechno jinak a lepší. :-)) Já měla představu, že sice nebudu dál provázet lidi ročním projektem STROM ŠTĚSTÍ e-maily, ale že to přenesu do FB skupiny a pokusím se ji oživit. Začalo to lednovou snahou natočit krátké video.
Točila jsem ho venku na procházce několikrát. A vždy někde v půlce mi mobil hlásil, že už nemá paměť. Mazala jsem, co nebylo potřeba, ale mobil byl ochotný natočit ještě méně. A ta postupně vkrádající se zima….
Takže video nevzniklo, FB anketa se k moc lidem nedostala a od svého nápadu jsem postupně upustila. Proč dělat něco, co se k téměř nikomu stejně nedostane. Každopádně v průběhu roku jsem témata přenesla do databáze, kde si je může přečíst lidí víc.
Dala jsem si free trial na VIDIQ, což je služba, která pomáhá s videi na youtube. Měla jsem představu, že budu víc točit. No, nenatočila jsem na youtube nic, byť jsem doma vyzkoušela novou kameru. Navíc jsem zapomněla free trial zrušit a ještě pár měsíců platila za něco, co mi bylo k ničemu.
Veskrze úspěšný leden. :-)
Během ledna ale vznikly ony dva články se shrnutím předešlých let (viz odkaz výše.)
Ono je to prostě tak, že leden ještě energeticky není k tomu, abyste začali něco nového, ale završili to staré. Nový rok nezačíná v lednu, ale až s novým jarem. Či spíš ještě o něco málo dřív, s elementem DŘEVO.
ÚNOR
V únoru začal rok dřevěného hada. A také nastoupila vláda elementu DŘEVO. Možná jste si také všimli, že v únoru se začíná probouzet nejen příroda a ozývat první ptáci. I naše plány začnou lépe fungovat.
A tak cca rok poté, co jsem připravila desetitýdenní cestu elementem DŘEVO (mix e-knihy, Journalingu, e-mailů a osobní podpory), se tato cesta otevřela prvnímu účastníkovi.
Pravda, byl jen jeden, ale zato speciální! :-)
Jako můj čchi kung student, kterého jsem na lekcích potkávala 2x týdně, měl hodně nadstandardní osobní podporu a já měla hodně nadstandarní zpětnou vazbu o tom, jak tento nový přístup funguje.
Navíc mi byl inspirací pro můj podzimní speciální živý kurz čchi kung pro začátečníky. :-)
Na FB jsem ještě jela témata také (ale bez všech dalších materiálů navíc) a sdílela pohledy dovnitř cesty za vnitřní svobodou (třeba 1. drahokam).
Únor s sebou přinesl i klasickou jarní lyžovačku, poprvé bez dcery. A tak jsem mohla být na lyžích mnohem déle, třeba od rána. :-) A na FB jsem sdílela fotku husté mlhy, ve které jsem jeden den lyžovala.
Ano, únor mi říkal různými způsoby, že nemusí být vše ideální, abychom byli šťastní a spokojení.
Ale také že je dobré vědět, kam se řítíme, a když pořádně nevidíme, je lepší zpomalit.
BŘEZEN
Během března pokračovala témata elementu DŘEVO – o zpomalení (ano, jarní energie může být někdy až moc překotná, zatímco nám jde o rovnováhu), otevřenosti tomu co, je, a také o kráse neočekávaného. Kterou můžeme prožít právě ve chvíli, kdy jsme otevření.
Otevřenosti napomáhá schopnost chápat emoce a pracovat s nimi. Už loni jsem se začala zajímat o různé vědečtější přístupy (psychoterapeutické) k zpracovávání emocí. V rámci orlího čchi kungu máme samozřejmě i své vlastní postupy, ale ty ještě kromě meditace do širšího vědeckého pojetí nepronikly.
A tak když jsem narazila na knížku Molekuly emocí od Candace B. Pert, psanou vědkyní, které vděčíme za objev opinoidního receptoru (!), sepsala jsem o tom, co jsou podle jejího vědeckého výzkumu emoce, a jak s nimi pracovat, celý článek Emoce a jejich tajemství.
Nejdůležitější vhledy z knížky?
- V našem vlastním těle je látka podobná morfinu (endorfin), stačí vědět, jak ho v těle přirozeně vyplavit a bude nám krásně bez drog a alkoholu.
- Až roku 1984 došlo k pobuřujícímu objevu – emoce mají biochemický základ. Nešlo už jen o elektrické signály v mozku. Na emocích se podílí i endokrinní a imunitní systém, nervový i gastrointestinální systém. (PNEI plus GBA.)
- Střeva mají vlastní nervový systém (stejné množství neuronů jako mícha) a produkuji 90 % serotoninu (hormonu štěstí). Trávení ovlivňuje naše emoce a emoce ovlivňují imunitní systém.
- Molekulami emocí jsou neuropeptidy! (Oxytocin, endorfin, orexin – hormon bdělosti a motivaci) aj. Každá emoce má svůj biochemický základ v peptidech (řetězcích aminokyselin)! Máte všechny esenciální? Třeba tryptofan pro tvorbu serotoninu?
- Pokud je na receptoru stresový ligand (hormon), už se tam žádný jiný nepřipojí. Pokud je v těle stresových hormonů hodně a jsou napojené na receptory, ty se mohou desenzitovat, tj. bude pro nás těžší emoce vnímat. Negativní i pozitivní.
- Když emoce (chemická reakce) neproběhne plně, zůstane zvýšení kortizol – zúžení cév, napětí, potíže s imunitou a zažíváním, aktivita nervového systému, problémy se srdcem.
- Vzpomínky nejsou jen v mozku, tělo je nevědomá část naší mysli a vzpomínky (i nevědomé) jsou v celé psychosomatické síti. Samotný paměťový proces je řízen emocemi, a tak není divu, že při špatné náladě si vzpomeneme na negativní vzpomínky.
VZTAH MYSL-TĚLO-POHYB
- Změněný stav vědomí je změněný stav nálady.
- Naše emoce ovlivňují naši mysl, ale i myslí můžeme ovlivnit vlastní emoce i tělo (skrze biofeedback). Myslí můžeme ovlivnit i to, co potlačené emoce v našem těle napáchaly za škody.
- Je tedy vědecky ověřeno, že bolesti, trápení a nemoci mohou mít příčinu v potlačených emocích. A tu je možné odstranit na úrovni mysli, nebo prostřednictvím uvolnění tělesného napětí a stresu. Bez toho je jakýkoliv zásah odsouzen k neúspěchu.
- Mysl popisuje Candace jako tok informací, které se pohybují mezi buňkami, orgány a systémy v těle. Nevědomě, autonomně. Mluví o našem hmotném (tělo/chemie) a nehmotném základu (informace). Skrze hmotu jsme v časoprostoru, skrze informace v nehmotném světě mimo časoprostor i energii. (Mimochode i Jung hovoří o fyzikálním a nehmotném základu psýché – těle a archetypech). Psýché je pro něj mostem mezi tělem a archetpálním nevědomím.
- Mysl podle Candace neovládá tělo, ale stává se tělem! Tělo je projevem mysli v prostoru.
- Zdraví je podle ní plynulé proudění v těle (plynulý tok peptidů). Když emoci potlačím, plynulé proudění naruším a tím i celý systém, který je zdravý jen když může reagovat rychle a bez překážek. Pro Candace je pozitivní emoce každá upřímná emoce, které se nechá prostor, aby proběhla, tj. byla prožita a zpracována! (viz seriál o zpracovávání emocí z minulého roku).
- Stres funguje jako taková závora, která stojí v cestě volnému proudu signálů v těle. Protože emoční receptory jsou i v imunitním systému, má stres na naši imunitu tak negativní vliv. Když jsme vystresovaní, nebo potlačujeme emoce, v našem těle to neproudí a tělu pak zákonitě chybí i výživa.
- Problém nejsou situace, ale emoce, které vyvolávají. Proto je dobré se jich nebád a učit se je prožívat a uvolňovat.
- Abychom byli zdraví, je potřeba si dovolit vyjádřit sami sebe a své emoce a stres uvolňovat pravidelně – může to být pohyb, může to být meditace, mohou to být dechová cvičení. A samozřejmě pozitivní emoce. Cokoliv, co ve vás vyvolá radost, úsměv, lásku apod.
Candace dává i pár tipů, jak to udělat, aby molekuly emocí mohli v těle volně proudit:
- Bdělost. Uvědomovat si své tělo a co cítíme.
- Spojit se s tělem (třeba skrze dotyk, masážní techniky).
- Zmírňovat stres (meditace, sladit činnost těla se záměrem mysli či srdce, tj. být vnitřně v souladu a nemít emoce zmatené).
- Cvičení (srdce bije rychleji a zvyšuje tak průtok krve – dobré pro očistu mozku, orgánů, výživu, vyplavení endorfinů).
- Vědomé dýchání (vede k relaxaci a uvědomění si těla).
- Upozornila, jak vlastně věda vznikla. Západní svět dostal možnost vědecky zkoumat svět (a tak prudce se vědecky rozvíjet) pouze za jediné podmínky – bude se zabývat čistě hmotnými věcmi. Mysl, duše i emoce patří do hájemství církve.
JUNGIÁNSKÝ PSYCHOTERAPEUTICKÝ VÝCVIK
V březnu mi také přišlo vyrozumění z ČSAP – má přihláška do výcviku byla zamítnuta. :-( V lednu jsem si řekla, že navzdory vysoké ceně výcviku bych to snad nějak dala, a poslala jsem podklady, psala ručně životopis, kopírovala diplom.
Bohužel ačkoliv mám humanitní vzdělání, v seznamu ideálních oborů nejsem. (A to Jung a religionistika spolu sakra souvisejí.) Ačkoliv mi bylo řečeno, ať to i tak zkusím, nevyšlo to. Bylo prý hodně uchazečů a kdo ví, co všechno, se jim ještě v mých podkladech nelíbilo. I věk mohl samozřejmě hrát roli – i já bych dala přednost mladým psychologům před sebou. :-)
Nakonec jsem ale ráda, že jsem se neprobojovala ani do ústního kola. :-)
Finančně by mě to fakt zatížilo (pokud by mě letos život nevedl jinudy.)
A necítím se plně jako psychoterapeut (což jsem jim i psala).
Baví mě pracovat s lidmi, kteří na tom nejsou tak špatně, aby potřebovali klasického psychoterapeuta, ale spíš s lidmi, kteří se cítí poměrně dobře, a jen netuší, že se mohou cítit mnohem lépe. Že plýtvají svým potenciálem. Jungiánský přístup otevírá skrze individuaci cestu, která je mnohým rozhodně přijatelnější, než východní neduální přístupy. I když jungiánský přístup je také neduální. :-)
Necítím se ale ani jako koučka, ani jako mentorka.
Spíš jako průvodkyně… už kdysi v cizích zemích… a nyní v jiném světě… asi mi to zůstalo…
DUBEN
Začátek roku u mě velmi často bývá věnován měsíčním online kurzům zdarma účastníků Kickstartu od islandské mentorky Sigrun. Loni jsem přihlášení prošvihla, letos jsem si to vynahradila a zúčastnila jsem se hned 11 měsíčních online kurzů!
Byl to šílený nápor, spousta informací a zkušeností. Jsou extrémně intenzivní (videa, zoom cally, domácí příprava, zpětné vazby). Většina kurzů byla v angličtině, ale pár českých se také našlo.
Shrnutí toho, co mi tyto kurzy daly, jsem sepsala do článku Online kurzy zdarma.
Tyto kurzy jsou pro mě vždy takovým jarním sázením semínek.
A sázela jsem jich s spoustu. Vyzkoušela jsem nejrůznější nové věci, upravila svůj web, navázala pravděpodobnou spolupráci díky networkingu, koupila pár toxic free věcí, spoustu jsem se toho dozvěděla a na další spoustu věcí jsem zaměřila bližší pozornost. Všimla jsem si, co mě oslovuje, za čím hlavně jdu, co chci změnit, co chci vylepšit. Mám popsanou spoustu papírů poznámek a 35 stránek v dokumentu Kickstart 25. :-)
CO MI PŘINESLY KICKSTARTÍ KURZY ZDARMA
- Ildiko mě učila autentickému rozhodování podle Human Design. Uvědomila jsem si, že mi v rozhodování pomáhají ANO/NE otázky, což ale neplatí pro každého! A jen mi znovu připomněla, jak důležité je si všímat, na základě čeho se vlastně rozhodujeme! Jaké je to naše PROČ??
- Gianine mě naučila, že důležitým předpokladem schopnosti vyjádřit emoce, je pocit bezpečí. Bylo pro mě zajímavé vidět někoho, jak učí práci s emocemi – co s potlačenými emocemi, jak na odpuštění, jak si uvědomovat spouštěče a reagovat na ně. Umět pracovat s emocemi je podle mě základ spokojeného života.
- Anne mě učila, jak důležité je vnášet do projevu emoce, protože si pamatujeme spíš to, jak jsme se s někým cítili, než co vykládal. Rozcvičíte si tělo a hlas, než máte proslov, nebo důležitou prezentaci? Napadlo by vás to vůbec? :-)
- Dora mě učila o posvátném poslání – jak se dá z bloků a negativních přesvědčení dobrat našemu siddhi, smyslu našeho života. Všimněte si, jaké myšlenky vás brzdí a jaké poselství skrývají. Bylo to také poprvé, kdy jsem viděla, jak se dělají konstelace. Online. :-)
AJURVÉDA – SEO – DĚDIČNÁ TRAUMATA – TOXINY
- Katka (jediná Češka) mě učila, jak podle ajurvédy zlepšit trávení. A byl to prvotřídní kurz! Došlo mi, že nejsem jen váta. :-) Na začátku roku jsem navíc měla podobný kurz od Helen podle čínské medicíny. :-)
- Maja mě učila o SEO. Díky ní mám teď třeba Google Search Console.
- Catalina mi připomněla, jak důležité je být viděn a slyšen. A jak na to. :-)
- Karin mě překvapila svým kurzem o rozpouštění dědičných traumat! Nevím, co si o tom mám myslet, ale body pendulum i fyzické příznaky toho, co jsem si vytestovala jako karmickou smrt, seděly. Epigenetika je nové cizí slovo v mém slovníku. :-)
- Naomi mě učila o toxinech v naší domácnosti – spoustu věcí už máme netoxických, ale dala jsem díky ní šanci filtrační konvici (pro matku) a opět jsem koupila ghee a řepkový olej místo slunečnicového. A chtělo by to nějak odbrourat ty teflonové pánve.
- Hristina měla určitě super kurz o správném postavení těla, ale na ten už mi fakt nezbýval čas. :-(
Wudang Taoist Wellness Academy
Kromě kickstartích kurzů jsem začátek roku byla i v taoistické akademii. Jestli mi něco dal, pak překvapení, kolik toho vlastně už z obsahu znám. Kolik toho vlastně sama kolikrát učím.
Jen za sebou nemám slavný Wudang a taoistického mistra.
Dal mi ale i pochopení, že teď je spíš čas vrátit se k tomu taoistickému mistrovi, jehož učení mám skrze Tao-te-ťing kurz (včetně taoistických praxí).
JAK POJMU SVOU VLASTNÍ DIGITÁLNÍ BUDOUCNOST?
Nejen duben, ale celý rok jsem měla v tomto ohledu hodně utlumený. Spíš ponořený dovnitř. Jako bych chtěla nejdřív něco posunout uvnitř, než naplno zase vyjdu s něčím ven. Konečně v sobě probudit to kozoroží Slunce naplno. Vymanit ho ze sevření Velkého kříže a ten energetický vliv planet, které se na něm podílí, nasát do Slunce.
Však je koneckonců středem naší soustavy.
I mé Slunce má zářit a ne bojovat o světlo.
V mém horoskopu je navíc Slunce spojené s mou prací.
V dubnu jsem měla v úmyslu nabídnout lidem shrnutí toho, co se mi za ta dlouuuuhá léta osvědčilo. Nebude to už tolik o mně a mé cestě, ale i mých čtenářích. Nakonec je ale pro mě stejně stále nejdůležitější nechat vás objevovat Jiný svět samostatně.
Život v Jiném světě není o vysvětlování, ale o zkoumání a objevování, jak to máte vy sami.
KVĚTEN
Velikonoce mi koncem dubna připomněly, že jsem kdysi přece byla v Izraeli a chodila tam po Ježíšových stopách! A na konci toho putování po Izraeli jsem u moře v Nuweibě pochopila to, co je pro mě naprostým základem křesťanství.
Základní psychologická pravda, která mi pomohla se pootevřít tomu, co jsem předtím považovala za praštěné pozůstatky minulosti (tj. křesťanství). Náboženství se pro mě díky pobytu v Egyptě a Izraeli stalo zdrojem toho, co mohu pro svůj spokojenější život využít, a ne toho, co na něm mohu dál kritizovat.
A tak jsem šla na počátku nultých let 21. století studovat religionistiku – objevila pro sebe neduální učení – a v roce 2025 napsala článek Ježíš neduální (1. část)
O tom, jak jsem se do Izraele tehdy téměř zdarma jako studentka dostala. Co všechno jsme tam téměř zdarma viděli. Jako bych to vše měla zažít, protože jsem se zamilovala do křesťana a chtěla jsem pochopit, jak v něco takového vůbec může věřit?
O onom poselství celého pobytu: „Je mi jedno čemu věří křesťané, co dělala a dělá církev, Ježíš mi předal zprávu, že pokud neseme svůj kříž s láskou, dá se snést. A to pro mě bylo jeho zásadní poselství, které mě v budoucnu mnohokrát podrželo. A díky kterému ostatně vůbec mohla vzniknout ona symbolická e-kniha o cestě od trápení k radosti.“
JEŽÍŠ NEDUÁLNÍ
A Ježíš sám? Díky onomu pobytu, kde jsem se s ním setkávala na nejrůznějších místech, se pro mě stal osobnějším. Nesetkala jsem se ním v žádném kostele, v žádném kázání, ale neprostředkovaně. A jeho učení o lásce, která unese utrpení, a o království božím (které je věčně v nás, tedy i teď) jsem vždy vnímala neduálně. A učení církví jako velké zneuctění toho, zač zemřel.
Křesťanských církví je nespočet a jejich pohledů na Ježíše také.
Svůj článek jsem psala o pohledu neduálně uvažujícího pastora (Marshall Davis) na Ježíšovo Kázání na hoře.
O různých druzích pojetí neduality by se daly psát knížky. Jednoduše (a tedy hodně zjednodušeně) řečeno – tam, kde obvykle stavíme JEDNO proti DRUHÉMU, vidí neduální učení JEDNO SPOLEČNÉ.
- A tak neduální učení propojují protiklady – transcendují je v něco, co zahrnuje oba póly.
- Neduální učení ruší rozdíl mezi subjektem (já) a objektem (předmět, který vidíte, nebo slyšíte). Mizí rozlišování na dobré a zlé.
- Klasickým neduálním pojetím je mystická myšlenka JÁ A BŮH JSME JEDNO.
- Případně úplné vyvanutí toho, čemu říkáme Já.
NEDUÁLNÍ PŘÍSTUP K BLAHOSLAVENSTVÍM
Blahoslavení chudí, blahoslavení ti, kteří jsou pronásledováni. Je složité něco takového chápat – a ateisté často podobná slova chápou jako způsob, jak si církve zajistili poslušnost. Ale můžeme je chápat i neduálně.
- Chudí – odkazuje na prázdnotu. Ti, kteří nic nevědí a nemají. Připomíná pomíjivost a dar nevědění. Bránu, kterou vstupujeme do prostoru dokonalé otevřenosti a kde necháváme za sebou své představy i své já.
- Plačící – odkazuje na smutek nad tím, co musíme odevzdávat, abychom mohli vstoupit do Království Božího. (Viz výše.) Takoví plačící budou jistě utěšeni.
- Tiší – odkazují na ty, kteří neprosazují své já. Mírní, laskaví a trpěliví. Nedělí na sebe a druhé, dobré a hříšné. Jejich je celý svět, protože se od něj nijak neoddělují.
- Spravedliví – odkazuje na židovské cedaka. Spravedlivý ve smyslu života v souladu s Božím řádem. Jako s tao. Ti, kdo lační po tom neodmítat realitu, netrpí. A ti, kdo vnímají, že vše je tak, jak má být, umí být i milosrdní.
Ti, kdo vnímají, že nejsou odděleni od druhých, dokáží milovat druhé jako sami sebe. Být milosrdní znamená neodsuzovat druhé.
- Čisté srdce – odkazuje na průzračnou vodu nezkalenou egem. Vidí věci takové, jaké jsou. A cítí blaženost, ať se děje, co se děje.
NEMUSÍTE NIC DĚLAT, JEN NĚJAK BÝT
V Kázání na hoře Ježíš podle M. Davise nedává žádná přikázání. Nemusíte nic dělat, jen nějak být (laskaví, milosrdní, pronásledovaní). A bude vám dáno.
Duální svět je o tom, co všechno je třeba dělat.
Neduální je o bytí a prožívání.
Neduální učení nevnímají Boha jako dobrého, ale jako toho, který překračuje toto dělení.
Není zde boj dobra proti zlu, není zde třeba hledat ospravedlnění pro zlo, když je prý vše Boží vůle.
Ti, kteří působí pokoj, čerpají svůj mír právě z tohoto neduálního pochopení nejzazší reality světa a podstaty lidské mysli. A ano, tito lidé také mohou být pronásledováni právě proto, že poukazují na toto neduální pochopení.
CO NEDUÁLNÍHO JE MOŽNÉ JEŠTĚ V KÁZÁNÍ NA HOŘE OBJEVIT?
- Znát vlastní podstatu a být tím, čím v podstatě jsme (sůl země). Vnímat jednotu sebe s Ježíšem (vinný kmen a větve).
- Neodporujte zlému (a nastavte druhou tvář).
- Nestaví se proti Zákonu (neodmítá ho), ale staví na něj, jde víc do hloubky (nejen nezabiješ, ale nebudeš se zlobit…).
- Když děláte dobré skutky (almužny, půst apod.), nedělejte to kvůli egu (na odiv).
- Vnímejte posvátnost, celistvost, světa, žijte teď a tady (chléb vezdejší dej nám dnes).
- Žijte v důvěře a v souladu s přírodou a zákonitostmi. Hledejte nejdřív ono neduální vnímání (království boží a jeho blahoslavenství) a vše ostatní dostanete jako bonus.
- Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
- Cesta do Království Božího je úzká – dá se do něj vstoupit jen tehdy, když za sebou necháte všechno, na čem jste lpěli, a znovu se zrodíte. Sami sebe, svět i druhé budete vidět nově.
JEŽÍŠ HISTORICKÝ
Než jsem se v květnu ponořila do zkoumání Ježíše neduálního, poprvé v životě jsem začala o Ježíšovi uvažovat jako o historické osobě. Dosud jsem ho totiž vnímala spíš jako legendu, nebo symbol. Při bližším zkoumání jsem se ale dozvěděla, že historici všeobecně Ježíše považují za historického! Nejen ti, kteří by se jako křesťané snažili dokázat jeho historičnost.
Poprvé v životě jsem také narazila na videa a informace o tom, že Turínské plátno, které jsem považovala za podvrh, možná podvrh vůbec není! Ať je to, co je to, stále se neví, jak vlastně vzniklo. I datace se různě zpochybňuje.
A tak v květnu vznikl článek Že by Turínské plátno s tváří Ježíše bylo autentické?
To video mě překvapilo. Opravdu nabízí plátno pohled do skutečné tváře Ježíše? Plátno prý nebylo namalováno, ale veškeré vědecké důkazy zatím poukazují na silný výboj energie?
Na druhou stranu se plátno poprvé objevilo až ve 14. století, v době, kdy byla velká poptávka po relikviích. Už tehdy psal biskup papeži, že je to podvod. Navíc Vatikán nechal plátno v roce 1988 datovat radiokarbonovou metodou a výsledek odpovídal právě době, kdy se poprvé objevilo.
Ukázalo se ale, že po požáru (ale až v 16. století!) bylo plátno opravováno. Je tedy možné, že k dataci nebyla použitá ta nejstarší část plátna. Navíc samotná datace neproběhla úplně vědecky správně (jen jeden vzorek, jedna laboratoř, nezaslepená studie.)
NEVÍME JAK TURÍNSKÉ PLÁTNO VZNIKLO
Hlavně ale vůbec netušíme, jak obraz vznikl. Neobsahuje žádné pigmenty, obraz je pouze na povrchu plátna (barva by pronikla hlouběji). Krev je skutečná krev a obraz působí trojrozměrně a jako negativ. Ve středověku se navíc Kristus zobrazoval s ranami v dlaních a ne na zápěstích, jak je na plátně (a jak to Římané ve skutečnosti také dělali.) Pokusy vznik plátna replikovat zatím nevyšly.
Asi nejblíže se dostal výzkum agentury ENEA s UV laserem z roku 2002. Vytvořil negativní 3D obraz na povrchu plátna – ale UV záření by muselo být tak silné, že ani dnešní věda by něco takového nedokázala v takovém měřítku (cca 4 m plátna) vytvořit. Ani zatím nejsou známé žádné přírodní procesy, které by to dokázaly.
Navíc pokud chtěl někdo Turínské plátno zfalšovat, musel to udělat se vším všudy – bičování, ukřižování, koruna. Do plátna skutečně někdo zabalený byl. Navíc nejdřív byl zabalený (krev) a teprve pak vznikl otisk. Záhada.
Navíc je tady také ta rouška z Ovieda (kterou byla prý tvář Ježíše zakryta ještě na kříži), která je doložená už z 11. století (a pravděpodobně i dříve). Stejná vzácná krev AB, stejné stopy krve po trnové koruně.
Co se Turínského plátna týká, nemám jistotu, že je pravé, jen velký otazník. A Ježíšovu tvář z plátna mám uloženou v AI upravené podobě. :-) Kdo ví, možná právě takto Ježíš vypadal.
LESNÍ MYSL
V květnu jsem byla také na Lesní mysli s Evou. Plánovaly jsme nějakou společnou akci – čchi kung a Lesní mysl. Tak jsem si byla vyzkoušet, jak taková Lední mysl probíhá, a Eva se pak byla podívat i na čchi kung. Zatím jsme ale nic většího dohromady nedaly, jen v rámci jedné její zahradní akce na podzim. I ta ale byla moc fajn. Nic podobného jsem zatím nezažila.
V květnu jsem také pomalu přestala sdílet témata týdne na FB. To zase až později ve chvíli, kdy jsem na podzim začala nový speciální kurz čchi kungu. Ale o tom zase později.
ČERVEN
Květen a červen byly pro mě totiž hlavně ježíšovskými měsíci . :-) Psala jsem v červnu totiž kromě druhé části článku o Ježíši a neduálních učeních také a o seriálu The Chosen o apoštolech a spol.
The Chosen mě uchvátil natolik, že do září, kdy vyšla zatím poslední 5. série, jsem některé díly viděla už několikrát. Proč? Protože Ježíš, apoštolové a celá ta doba v tomto seriálu ožívají, přímo sestupují ze suchopárných zbožňovaných obrazů a soch. Je to navíc zábavné, často napínavé, úžasně natočené i zahrané.
Nemusíte v něm řešit teologické složitosti – je to Bůh, není to Bůh? Co je Trojice, dává vůbec smysl? A co církev? Co všichni ti lidé, které ve jménu víry nechali zabít? Můžete prostě jen sledovat příběh, propojující známé události a slova z Bible a uměleckou představivost autorů.
Co všechno se vlastně muselo přihodit a proč, aby Ježíš skončil na kříži?
Jaký byl život v Izraeli ovládaném Římany a židovskými představiteli?
Jací byli apoštolové? Jak vlastně vypadalo jejich putování a hlásání evangelia?
(To trampování, stanování a vaření jídla mi přišlo fakt dobré…)
Co ženy? Putovaly s nimi? Jaký vliv měly?
Chichotáte se u toho, jak Tomáš nevěří Ježíšovi, že tu vodu fakt přemění na víno. A taky tomu, jak se apoštolové pořád o něčem dohadují, nebo jak si k sobě hledají cestu (7×77 mu odpusť!). Však jsou to opravdu jenom lidi.
Prostě je to zajímavé, zábavné, dojemné a dozvídáte se toho tolik o životě Římanů a Židů v té době.
Vnímáte rostoucí spory s farizeji a zároveň to, jak někteří farizejové jsou Ježíšovi čím dál otevřenější.
Dallas Jenkins, autor i režisér, navíc předhazuje různé záhady, a vy jen napjatě čekáte, co z toho bude.
THE CHOSEN A SQUID GAME ANEB OBĚTOVÁNÍ Z LÁSKY
Ve stejnou dobu se objevilo i pokračování seriálu The Squid Game. A oba seriály v sobě nakonec nesou téma utrpení lidí, násilí a obětování. Oba hrdinové nakonec zemřou. (Jen Ježíš, pravda, jen na 3 dny.) Ale svou obětí ovlivní každého, kdo se chce nechat inspirovat. Nakonec je to archetypální příběh.
The Squid Game vypráví o tom jak je systém prohnilý a jak ho není ani možné změnit, aniž by se neproměnilo nastavení lidské mysli a srdcí. Ty hry nešly zastavit. Vždy většina lidí hlasovala pro pokračování. The Chosen vypráví spíš o naději a cestě, jak lidskou mysl a srdce změnit.
I když si o té nehezké historii křesťanství můžeme myslet své, je krásně vidět, že naše civilizace je díky ní mnohem otevřenější mírumilovnému soužití než civilizace ovlivněná Muhammadem. I zrušení obchodu s otroky (W. Wiblerforce) vycházelo z křesťanství.
The Squid můžete sledovat z x různých důvodů. Všechny jsou asi fajn. (Pokud někoho neinspirují k brutalitě tohoto ranku.) Mně osobně přinesl toto poselství:
Na světě jsou 4 druhy lidí:
- Ti, kteří se baví na utrpení druhých. Kteří jsou již natolik cyničtí, že lidské životy jsou pro ně jak hračky. Jak koně, na které sázejí. Kdo ví, proč jsou takoví.
- Ti, kteří se na této hře podílejí. Nevěří v dobro mezi lidmi a staví se na stranu zla.
- Ti, kteří se snaží za každou cenu ve hře vyhrát. Nemají v životě moc štěstí. Za štěstím jsou ochotní jít přes mrtvoly a mají pocit, že jejich násilí je ospravedlnitelné.
- A nakonec ti, kteří druhým neublíží, i kdyby je to mělo stát život. Také často nemají v životě moc štěstí, ale nezatvrdli, a pomáhají druhým. Nejsou schopní druhé zabít, ne proto, že jsou slabí a přílišní dobráci, ale proto, že se pevně drží toho, co je v člověku lidské.
Squide Game mně osobně vypráví příběh o tom, že ani strach o vlastní život, nebo jistější finanční situaci, nám nemusí zabránit chovat se jako lidi. Člověk ten strach i může pochopit, ale není ospravedlnitelný. Existují hranice, které oddělují lidství od skutečné temnoty.
NEZTRATIT SVÉ LIDSTVÍ
V roce 2025, roce válek (Ukrajina, Gaza) a utrpení jsem často uvažovala nad tím, proč je ve 21. století tak těžké si podat ruku a usmířit se. Bývaly doby před válkou s terorismem, kdy jsem si myslívala, že humanita po 2. světové a studené válce konečně zvítězila. Že lidé konečně hledají mírové cesty, jak se domluvit, a že máme konečně větší svobodu.
Bohužel to, co lidi řadí do prvních 3 skupin tím neskončilo. V každé chvíli, kdy někdo vytáhne zbraň s jasným záměrem vás zlikvidovat, kus lidství na světě mizí. Za chvíli už nepoznáte, kdo útočí a kdo se brání.
A pak už zbyde jen ta otázka z dětských šarvátek: „Kdo si začal?“ A vy víte, že vlastně nejde o to, kdo si začal, ale kdo to skončí a zda ten druhý mu bude ochotný podat ruku. Zda si obě strany dokáží vzájemně odpustit.
Stále platí, že to jediné, co z nás dělá lidi, je láska.
Ta skutečná láska, kterou já vnímám jako bezpodmínečné přijetí, svobodné dávání a vnímání vzácné hodnoty věcí, kterou je potřeba opatrovat jako plamen, který má moc nás zahřát, když nám je nejhůř, ale který také může tak snadno zhasnout.
Milovat někoho v tom starém hebrejském (židovském) pojetí – ano miluj bližního svého není křesťanský výmysl, Ježíš jen citoval Leviticus – znamená jednat s někým s respektem, férovostí, odpovědností. Něco, co člověk může dělat vůči každému člověku. (Respekt zde znamená úctu k druhému jako ke člověku, ne úctu k druhému jako někomu, ke komu vzhlížíme).
Hlavní hrdina ve Squid Game (a nebyl sám) se obětoval. Ne ze strachu. Ne z pocitu, že by měl, protože se to od něj čeká. Ale z lásky, která vnímá hodnotu lidského života, respektuje ji. Podobně to udělal i Ježíš – rozhodl se nabídnout jinou cestu než cestu boje. (Můžeme na chvíli zapomenout na teologii hříchu?)
Pokud se chceme nechat inspirovat, je potřeba jen najít tu správnou rovnováhu mezi sebeobětováním a sebezradou či hloupostí. Nikdy nemáme obětovat to nejcennější v nás.
BOJ O MEDITACI
Červen (a ostatně celý rok 2025) se také nesl v duchu otázky: Kdy začnu pravidelně meditovat tak, abych mohla na 20 denní kurz vipassany??
A tak jsem napsala článek Meditace – proč se toho někdy děsíme? Blížil se totiž můj další vipassanský pobyt – tentokrát na kratší satipattháně. A tentokrát ve Španělsku v Dhamma Sacca. A přestože na vipassanské pobyty se vždycky těším (a letos obzvlášť), je pro mě stále těžké pravidelně meditovat tak, abych se mohla s čistým svědomím přihlásit na 20 denní kurz.
Pro vás je možná meditace spíš ten příjemný čas s nahrávkou, která vás tak pěkně uklidní. Nebo motivuje. Nebo vám pomáhá najít ve větší hloubce váš potenciál. Hojnost. Sebelásku. Meditace ale může být i něco jiného. Něco, před čím lidé raději utíkají právě k těmto druhům práce s myslí. Možná jste už na ta varování také narazili?
I když většinou se mindfulness a meditace považují za něco přínosného. Někdo vyzdvihuje lepší schopnost koncentrace, snížení stresu nebo lepší zvládání emocí. Někdo vyhledává výjimečné zkušenosti, které se při meditaci mohou objevit. Poznání reality světa takové, jaká je.
RIZIKA MEDITACE
Ale jak se píše TADY, meditace může mít i negativní vedlejší účinky – úzkosti, deprese, strach, depersonalizace. Existují stránky, kde můžete najít bližší info, zkušenosti meditujících i rady, nač si dávat pozor. Něco, co jste kdysi nedokázali zvládnout nebo přijmout. Něco, co jste nechtěli vnímat a čelit tomu.
Ani vipassanské kurzy nejsou snadné – ale mám je ráda, protože je to úžasná příležitost zažít fakt vědomý život bez rozptylování. Neznám lepší a podpůrnější prostor, který by mě učil vyrovnanosti mysli (neulpívat na tom, co se mě líbí a nelíbí). Znovu zažít, že o tom, jak jsme spokojení, rozhoduje naše mysl. Nic víc. A že každý žijeme ve světě své mysli. Je to opravdu hluboký ponor do toho, co se nám v mysli a těle děje. Vždycky je to objevné.
Každý pobyt mi odkryl něco jiného a něco mi přinesl.
Ještě před odjezdem jsem věděla, že letos to bude i o španělštině (opakovala jsem pilně) a o poznávání Madridu, ať je jakékoliv horko.
Brzy jsem měla zjisti, co mi přinese vipassana v roce 2025.