Bojím se. Ale ze všeho nejvíc si přeji vidět jinak…

… když má totiž člověk chuť se vším praštit, může být právě tohle ten jediný způsob, jak z toho ven.

Slogan uvedený v nadpisu článku mě provázel druhý týden projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Byl to jeden z mnoha, které na tento týden připadly v rámci Kurzu zázraků. A byla jsem za ně vděčná. Protože téma týdne bylo „Je Váš strach oprávněný?” A s čistým svědomím tedy můžu říct, že za celé 4 roky, co tohle dělám, se tenhle týden zařadil na roveň těm nejnáročnějším. Ufff. Jsem ráda, že je za mnou… a zdá se, že opět úspěšně… dvojité uff…

Pokud jste se do projektu přidali, jak se strach projevil v tom Vašem životě?? Zjistili jste, čeho se nejvíc bojíte a proč? Zjistili jste, jestli je ten zakopaný pes spíš v tom, že máte ve zvyku malovat čerty na zeď, nebo spíš v tom, že se prostě jen musíte naučit plavat, když chcete lézt do vody??

 

Čeho se bojíš?? Bojím?? Bojíme??

Já vlastně celý týden nebyla pořádně schopná identifikovat, čeho se bojím. Neměla jsem ani pocit, že se něčeho bojím. Jen jsem měla silný pocit, že „s tímhle se prostě nemůžu zaboha smířit!” Ani jsem nebyla naštvaná. Spíš smutná. Zahnaná do kouta. Nevěděla jsem, co si s tím počít. Měla jsem jen dvě alternativy – buď se vším praštit, protože na to nemám, nebo se utrápit k smrti. Díky Kurzu zázraků a zábleskům jasnosti mysli se objevovala i ta třetí alternativa – prostě zjistit, že na to mám. Nedělat ukvapené závěry a najít v tom houští onu skrytou cestičku, jak se přestat trápit. Osvobodit se. Tak nějak se tomu říká, ne? :-)

Tu cestičku jsem hledala různě. První záblesk se objevil už minulý týden (vzpomínáte na ten příběh o zázračně uzdraveném Clemensu Kuby, který skončil na vozíku s poraněnou míchou a navzdory doktorům chodí??). Mental Healing je úžasná knížka, ale já tento týden zjistila, že musím jít ještě dál a propsat se k uvolnění jinak. Tak, jak jsem zvyklá. Tak, jak to roky dělávám ve svých denících nebo i tady na blogu, nebo kdysi před 20 lety ve svých básních (ty jsou dnes v té e-knize Žít je umění milovat).

Takové propsání se k vyřešení svého problému může být úžasné – když ho doplníte pojídáním pořádného ovocného dortíku v Rebiu :-) 

Cestičku z problému ven jsem hledala i jinde a jinak…

Continue reading „Bojím se. Ale ze všeho nejvíc si přeji vidět jinak…“

Na plnění předsevzetí a na opravdové změny vůle nestačí…

… nebo kdo ví, možná někomu ano. Ale ta moje vůle má nohy nahoře a čeká, až přijde ta správná vlna. A ona vždycky nakonec přijde :-) A to je ostatně to jediné předsevzetí, které jsem si do letošního roku dala! Nechat se vést proudem Života…

roční projekt - element voda - vytrvalost a předsevzetíPrvním tématem letošního ročního projektu (Strom štěstí 2018) byla VYTRVALOST. Prý „Čím začínám svůj den?” „Umím být vytrvalá ve svém předsevzetí?“ Co vy – umíte? Kde jsou teď  vaše novoroční předsevzetí?? :-)

Tedy já už za ty 4 roky, co těmito ročními projekty procházím, vím své. Ale tento týden mě opět nezklamal. Byla to síla. Ale začněme postupně…

 

Čím začínáte svůj den?? Máte nebo měli jste někdy nějaké své předsevzetí??

No, a?? Podělte se. Ať v tom nejsem sama :-))

Bývaly doby, kdy já jsem ten svůj den začínala různě vymakanými ranními rituály (Dokonalý ranní rituál). Má to velkou výhodu v tom, že se nemusíte nutit k tomu či onomu – uděláte ten první krok a zbytek je jak ta vlna. Veze Vás.

Některé z oněch rituálů dělám pravda dodnes. Shin Jin Jyutsu je bomba. Člověk ani nemusí vstávat a přitom pro sebe něco dělá :-) Komu by se to nelíbilo, no řekněte? Jak jsem zjistila, velmi příjemná a uklidňující není jen ta ranní rutina, jejíž video najdete na odkaze výše. Vřele doporučuji koupit si o Shin Jin Jyutsu celou knížku (i s kartami k jednotlivým hmatům), nebo si stáhnout Kindle verzi do počítače, jak jsem to kdysi udělala já. K takovému předsevzetí tak velkou vůli nepotřebujete :-)

Nejlepší ranní rituál ale byl ten po desetidenním kurzu Vipassany – hodinová meditace, protahovačka, čchi kungové jangové pohyby atd. Po ránu jsem se nikdy necítila tak dobře jako v dobách, kdy TOHLE pro mě byl začátek dne. A to jsem, lidi, začala meditovat v 5.30! :-) Já, která kdysi mívala problémy vylézt před osmou z postele a dovést dceru před devátou do školky téměř za rohem…

Bylo mi líto, že jsem tohle plus mínus vypustila. I když ranní polehávání – jen takové to líné, kdy se nikam neženete – má také své kouzlo :-)

 

Tenhle týden byl ovšem síla 

Tenhle týden jsem v pondělí do ranních meditací a cvičení zase naskočila!! A po delší době jsem se zase vrátila ke cvičení 5 Tibeťanů a dokonce jsem si dala párkrát v týdnu trochu toho domácího tance.

Continue reading „Na plnění předsevzetí a na opravdové změny vůle nestačí…“

Jsem Tvůj strach, pozvi mě dál…

Vzpomněla jsem si na jednu svou oblíbenou píseň. Je to už hodně dlouho, co ji hrávali.

Jmenovala se Stáří, zpíval ji Kocáb a slova „Jsem tvé stáří, pozvi mě dál,” v ní recitoval Kemr. Ta píseň mě tenkrát prapodivně přitahovala…

Už dlouho jsem nepsala takové to klasické shrnutí týdne.

Poslední dobou je nahrazuji články s tématy týdne v rámci projektu 5 pokladů. Ostatně právě témata týdne se mi v životě pak krásně zhmotňují, a tak pokud je tématem například radost, je jasné, že jsem ten týden prožívala něco fakt radostného. Nebo naopak jsem se k něčemu radostnému nemohla ne a ne dostat a řešila jsem tu zatrachtilou otázku, odkud tedy tu radost čerpat :-) (Pokud si něco podobného také chcete užít, nezapomeňte se přihlásit do projektu Strom štěstí 2018 :-))

Ale tento týden je unikátní a řekla bych, že si pár slov extra zaslouží.

Continue reading „Jsem Tvůj strach, pozvi mě dál…“

Po šoku to z Vás všechno spadne (aneb jak shodit nejen kila)

Už mnoho týdnů se chystám vrátit k jednomu super online cvičení na zlepšení fyzičky. To, že se u toho shazují i kila a celkově se hubne všude možně, je takový bonbónek navíc. O kila a vyrýsované svaly přece nejde. Jde přece o to cítit se ve svém těle dobře – lehce, pružně, silně. No ne??

 A tento týden to konečně vyšlo!!

Po, st a pá jsem si dala svou patnáctiminutovku intenzivního cvičení. A už pod pondělka mě celé tělo bolí :-) Ano, i 15 min cvičení naprosto stačí. Není to totiž jen tak nějaké cvičení – říká se mu Aftershock (hodně doslovně přeloženo Pošok :-)). A má zkušenost z loňského roku, kdy jsem ho 7 týdnů pravidelně 3x týdně cvičila říká, že po tom šoku, které tělu dáte, TO z Vás opravdu spadne. Podařilo se mi shodit nejen kila, ale hlavně centimetry :-)

Tento týden jako by mi ostatně chtěl dokázat, že někdy je bohužel potřeba právě nějakého toho šoku, aby dal člověku ten správný impulz se otřást a shodit ze sebe to, co ho tíží.

Continue reading „Po šoku to z Vás všechno spadne (aneb jak shodit nejen kila)“