Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI Archivy - Strana 3 z 5

Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Rupert Spira o tom, jak vyléčit sám sebe, a osvobodit se z tyranie svého Já (1. část)

Neduální učení nejsou jen nějaké teorie. Pochopení neduality je základem štěstí, které nic a nikdo nedokáže zlomit. Je totiž nepodmíněné. Nezávislé na ničem a na nikom. Pochopení neduality nám totiž pomůže vyléčit sám sebe – nechat rozpustit nánosy starých negativních emocí a zvyků…

Dokud sami sebe a svět vnímáme čistě duálně, nepodaří se nám nebrat si věci osobně, netrápit se tím, co nám chybí, a nebát se vykročit ze své komfortní zóny…

V minulých článcích jsme se z neduálního hlediska podívali na utrpení (ZDE), mezilidské vztahy (ZDE) a lásku (ZDE).

Myslím, že je nejvyšší čas jít ještě hlouběji a podívat se, kudy vede v neduálním Jiném světě ta cesta ke svobodě a vyléčení se z toho, co nás trápí.

Říká se, že většina řešení je jako osekávat větvičky na stromě našeho trápení. Je jich spousta a další a další ještě vyrostou. Neduální řešení je prý jako vytrhnout ten strom trápení přímo z kořenů. Sebrat mu základ, ze kterého vyrůstá.

Continue reading „Rupert Spira o tom, jak vyléčit sám sebe, a osvobodit se z tyranie svého Já (1. část)“ →

Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Rupert Spira a neduální pohled na to, co je to vlastně láska…

… a není to to, co si obvykle představujeme…

láska Jak už jsem na blogu mnohokrát psala (a ostatně obě moje e-knihy se v tomto duchu nesou), lásku si obvykle představujeme jako vznášení se na křídlech opojení. Ideálně, když nás ten druhý na rukách nosí, a co nám na očích vidí, to splní.

Blaho.

Proto se také říká, že většina lidí si osvícení (probuzení) představuje jako nějaký super special zážitek. Nějakou blaženost. Asi něco takového, jako když se zamilují. Aaaaaah…

Rupert Spira (a není sám) ale říká, že osvícení žádná blaženost není. Blaženost je jen zážitek. Přijde a odejde. Není to nic trvalého. Osvícení je spíš poznání (a prožívání) vnitřního štěstí a spokojenosti.

Co to tedy ta láska vlastně je??

Láska jako rozplynutí pocitu oddělenosti

Na mnoha videích (například ZDE) se Rupert Spira zmiňuje o tom, že láska je pocit ztráty oddělení mezi Já a Ty (řečeno mými slovy). Často připomíná, že právě takhle se přece často cítíme, když se zamilujeme – že Já a ten druhý jsme se stali jedním. Láska je rozpoznání společné podstaty našeho bytí. Láska se objeví ve chvíli, kdy zmizí osoba (video ZDE). Láska totiž není nějaký pocit, který má nějaká osoba (vůči jiné osobě), jak říká Rupert Spira. Když Vám zemře milovaný člověk, odejde s ním všechno. Ale láska, láska zůstává… právě ta byla základem Vaše vztahu…

Žal, který cítíme po smrti druhé bytosti, je ona Láska v nás. Kdyby nebylo té lásky, proč bychom cítili žal? Krásně o tom vypráví Rupert Spira na videu (ZDE), ve kterém provází ženu, které zemřel otec, od pocitu žalu, k vnímání Lásky, která je v pozadí utrpení. Jak říká, není nutné se poddávat tlaku naší kultury na to, co by měla cítit a dělat. (Ostatně, jak jsem minulý týden psala – smrt člověka v nás nemusí vyvolávat jen smutek. A to je i má osobní zkušenost, která vychází z trochu jiného pojetí smrti, než je v našich končinách běžná.)

Láska je také podle Ruperta Spiry něco, po čem velmi toužíme, když ji zrovna neprožíváme. Hledáme ji u druhých lidí. Myslíme, že to oni nám dají ten pocit, že milujeme a že jsme milováni.

Osobně bych řekla, že hlasy volající po sebelásce, jsou krůčkem o maličko dál. Ale na základě čeho dokážeme tu sebelásku opravdu realizovat, aniž bychom nesklouzli v tom dualistickém světě do druhého extrému?? Což je podle mě většinou přesně ten případ…

Continue reading „Rupert Spira a neduální pohled na to, co je to vlastně láska…“ →

Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Rupert Spira a neduální pohled na to, proč se vlastně tak trápíme (3. část)

Spousta lidí zná ona slavná slova „neberte si to osobně”. Ano, známé 4 dohody. Nebýt Duška, asi by u nás nebyly tak proslavené. Možná jste je někdy slyšeli zrovna ve chvíli, kdy se Vás něco fakt dotklo. A v té chvíli jste buď chtěli onoho rádce poslat k čertu… nebo si řekli: „No jo, ale jak to mám asi udělat??”

Ve třetím článku se podíváme právě na to. Co Rupert Spira radí jednomu z účastníků svého semináře, že má právě v takové situaci udělat? (Originální video najdete ZDE.)

Opět se vracíme k oněm 2 způsobům, jak zacházet s tím, co nás trápí (viz první část článku). Vzpomínáte? Buď prozkoumat toho, kdo trpí, nebo prozkoumat bolest samu. V tomto případě Rupert Spira vyráží tou první cestou…

V neduálním učení (a tedy i v učení Ruperta Spiry) je poznání podstaty našeho bytí důležitým předpokladem našeho šťastného života. Jestli chcete neduálnímu učení OPRAVDU rozumět, nestačí o tom jen číst. Myslet si, že víte. Je potřeba mít živou zkušenost toho, kdo jste.

Kdo jste? Položte si onu slavnou neduální otázku: „Kdo jsem?”

A nehledejte odpověď jako ve škole u tabule :-) Nikdo nečeká, že mu na tuto otázku odpovíte. Na tuto otázku neexistuje odpověď, kterou byste mohli vyslovit. Nebo popsat. Na tuto otázku musíte odpověď zažít… ale nebojte. K oné podstatě našeho bytí se ještě vrátíme. Pojďme se spíš podívat na to, jak se ta odpověď dá použít v praxi…

Continue reading „Rupert Spira a neduální pohled na to, proč se vlastně tak trápíme (3. část)“ →

Nezařazené, Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Rupert Spira a neduální pohled na to, proč se vlastně tak trápíme (2. část)

V první části (najdete ji ZDE), jsem Vám řekla něco málo o Rupertu Spirovi, který je považován za jednoho z nejlepších a nejjasněji srozumitelných západních neduálních učitelů. Bohužel v České republice moc znám není. Žádná z jeho knih ještě nebyla přeložena do češtiny. A na youtube najdete jen pár videí s českými titulky.

Během let jsem si pořídila pár jeho knih (kindle verze můžete mít ve čtečce nebo počítači hned). Dokonce jsem měla to štěstí, že jsem cca před 5 lety byla na jeho jednodenním semináři v Londýně. A během uplynulých pár dnů jsem procházela spoustu jeho videí na youtube a řekla jsem si, že i Vám přiblížím to, co na nich zaznělo.

V první části jsem nastínila 2 způsoby, jak zacházet s vlastním utrpením (delší video, ze kterého jsem vycházela, najdete ZDE). V této části si o neduálním pohledu na příčiny utrpení řekneme něco víc. A v dalších článcích se pak budeme věnovat i dalším tématům a implikacích neduálního učení na každodenní život :-) (Tím dalším tématem budou mezilidské vztahy…)

Rupert Spira a proč se vlastně trápíme

Ať už se trápíme čímkoliv, nějakou maličkostí (která pro nás ovšem maličkostí vůbec není, jinak by nás netrápila), nebo něčím opravdu vážným (deprese, negativní diagnóza, trauma apod.), ta příčina je jedna jediná. A je obsažena v jedné jediné myšlence.

Napadne Vás, o jakou myšlenku jde?? Čím SAMI SOBĚ nejvíce škodíme?

Tou myšlenkou je: „Tohle nechci zažívat.”

Příčinou našeho utrpení není to, co prožíváme, ale právě tato myšlenka. Náš odpor vůči tomu, co prožíváme.

Jestliže v prvním článku (a videu) Rupert Spira popsal dva způsoby, jak se k utrpení postavit, v druhém videu (ZDE) probírá s jedním z účastníků způsob, jak se postavit konkrétně strachu. A znovu uslyšíte, že ve chvíli, kdy se člověk obrátí tváří v tvář tomu, co cítí, a nesrovnává nic s minulostí, ale je TEĎ v tom, co prožívá, se vší intenzitou toho, co prožívá, najednou se utrpení vytratí.

Už není ten, kdo trpí, a to, čím člověk trpí. Vzdálenost mezi subjektem a objektem (dualistická zkušenost) se rozplyne a člověk vklouzne do té neduální zkušenosti. Najednou zde není sebemenší impulz z té zkušenosti samotné odejít. Protože není kdo (žádný subjekt, žádná trpící osoba) by z ní odcházel. A jak říká Rupert Spira: „Right at the heart of your fear, you’ll find happiness (Přímo v centru svého strachu najdete štěstí)”.

Energetická povaha našich emocí

Continue reading „Rupert Spira a neduální pohled na to, proč se vlastně tak trápíme (2. část)“ →

Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Vzdor versus mantra „Nepotřebuji nic jiného…“

… existuje na světě spousta manter. Nic proti nim – mají úžasnou sílu. Ale někdy to dopadá tak, že lidi sedí a opakují dokola mantry… a pak vstanou a zapomenou na tu hlavní mantru: „Nepotřebuji nic jiného než to, co je.”

To, co je, se Vám ani nemusí líbit. Je sice náročné v tom okamžiku nesklouznout do logického závěru – tohle nechci – ale stále jste ještě otevření objevit v sobě, že Vám to vlastně vůbec nevadí. A že se Vám to možná dokonce i líbí. Nebo že z toho dokonce máte radost!

Jak říká Rupert Spira v jednom ze svých videí, která jsem i tento týden procházela a už i začala zpracovávat – v jádru utrpení najdete štěstí. A to nejsou jen tak nějaká slova nějakého neduálního učitele. Je to i má osobní zkušenost. Mnohokrát zažitá…

Je to jako když se uprostřed slejváku objeví nad Vaší hlavou duha…

Continue reading „Vzdor versus mantra „Nepotřebuji nic jiného…““ →

Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Rupert Spira a neduální pohled na to, proč se vlastně tak trápíme

Kdo nezná trápení?? Kdo se někdy jen tak ztěžka neposadil, nehonily se mu v hlavě myšlenky a necítil se pod psa?? A netřásl s ním tichý nebo hlasitý smutek… nebo vztek?? Myslím, že něco takového jsme každý někdy prožil. Ty chvíle, kdy jsme hledali cestu z toho všeho ven…

Byly doby, kdy jsem utrpení nějak zvlášť neřešila. Prostě jsem asi život brala tak, že někdy se cítím dobře a někdy blbě. Netušila jsem, že existuje způsob, jak ke svým bolístkám, ať už větším nebo menším, přistupovat jinak. Před cca 20 lety jsem se začala snažit něco dělat – ale celá má snaha se smrskla z toho, že jsem přestala tolik tlačit na druhé (za A), aby se změnili, na to, že jsem se začala snažit změnit můj vlastní přístup (za B). Nebo řekněme většinou jsem oscilovala někde mezi A a B. Tak asi jako většina lidí, že? :-)

Hodně dlouho jsem pro změnu zase netušila, že je možné na to jít ještě úplně jinak :-) Neměnit ani druhé, ale ani sebe. Neházet vinu ani na druhé, ale ani na sebe. To totiž nakonec vždycky vedlo jen k neustálé nespokojenosti a vnitřnímu nebo vnějšímu nátlaku. Místo toho tu dualitu Já vs. Ty, dobré vs. špatné – protože to ONA stojí logicky na samotném začátku všech problémů – prostě rozpustit. A když jsem to už začala tušit, netušila jsem zase, jak to prakticky udělat. Jak se prodrat skrz všechny ty paradoxy…

Neduální učení má hluboké kořeny. Je rozšířené všude možně. Najdete ho v podhoubí náboženství a učení celého světa. Ale jak proměnit teorii v praxi??

Ale oni se vždycky najdou lidé, kteří Vám přinesou odpovědi, když se začnete ptát :-)))

Rupert Spira a neduální vnímání světa

Rupert Spira je pro mě jedním z nejdůležitějších učitelů. Ve chvíli, kdy jsem dlouho nedokázala proniknout za oponu dualistického vnímání, o které jsem už nějakou dobu logicky i intuitivně věděla, že mi brání být v životě opravdu šťastná, objevil se on.

Nabídl mi cestu tak přímou, tak prostou, tak hmatatelnou, že nad tím stále žasnu. Blízkou mému racionálnímu uvažování, ale zároveň založenou na osobní zkušenosti. Člověka do ní uvede a Vy najednou chápete, jak to vlastně je… protože prožíváte to, co mysl nedokáže pochopit. Mysl dokáže jen nasměrovat. Však to znáte – prst, který ukazuje na Měsíc :-)

Už jsem o něm na webu párkrát psala. Tentokrát jsem se rozhodla zaměřit se na pár jeho videí a shrnout témata, která v nich probírá. Pro mě, abych měla čeho se chytnout, když se začnu ztrácet. A pro Vás, abyste případně objevili, čeho se chytnout :-)

Prvním tématem bude právě utrpení. Dalším budou mezilidské vztahy. A budou ještě další. Pokud chcete líp porozumět tomu, co Rupert Spira učí, doporučuju pročíst postupně všechny články, protože by se Vám jinak mohlo stát, že se zaseknete v něčem, co Vám další článek vysvětlí líp. Ne všechno je možné postihnout jen z jednoho úhlu pohledu :-)

Continue reading „Rupert Spira a neduální pohled na to, proč se vlastně tak trápíme“ →

Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Smutek v sobě skrývá lásku. Smrt skrývá radost.

Souhlasíte? Máte s tím stejnou zkušenost? Nebo Vám ta moje zkušenost přijde jako naprostá blbost? :-)

smrt, Taj Mahal Ano, nejde o žádné teorie. Mluvím ze své vlastní zkušenosti. Mou zkušenost by ale možná sdílel onen indický mogul Šáhdžahán, který nechal vystavět onu známou hrobku pro svou ženu. Za jeho smutkem se skrývala velká láska. A hrobka přináší radost nejen turistům :-)

Tématem tohoto týdne byl „strašidelný dům”. Tak jsem totiž kdysi před lety nazvala týden, kdy jsem se rozhodla nahlédnout sama do sebe jako do domu, ve kterém celý život žiju a třeba ještě nějaký ten rok žít budu. A otázka zní – jaký ten dům mého těla a mé vlastní mysli vlastně je?? Jak příjemně a pohodlně se v něm žije?? Neskřípe v něm něco? Nestraší tam snad? A co ti pověstní kostlivci ve skříni??? :-)

Když se mysl vrací domů…

Nejspíš valná většina z nás nežije zrovna super udržovaném domě, ve kterém občas tak trochu nestraší :-) Co myslíte? Když se na chvíli podíváte sami do sebe, co nacházíte??

Jako bychom měli často příliš mnoho práce tam venku a v našich virtuálních světech a na vlastní dům nám nezbýval čas. Připomíná mi to někdy pokojík mé předpubertální dcerky :-) Čas od času je prostě potřeba vrátit se domů a trochu poklidit, aby se nám dobře žilo. Co říkáte??

Continue reading „Smutek v sobě skrývá lásku. Smrt skrývá radost.“ →

Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Věříte, že láska a pravda zvítězí??

Narazila jsem v jedné z FB diskuzí na Léčebný kód. Prý velmi dobře funguje. Půjčila jsem si knížku a zjistila, že láska a pravda jsou tam dvě z mnoha ingrediencí, bez kterých to prostě nejde. Ono to dává dokonalý smysl, že? Kdo bychom popíral sílu lásky a pravdy? Ale kdo v jejich sílu opravdu věří a opravdu se podle toho řídí??

Hloupé ale je, že zrovna v České republice je v současné době Pravda a Láska na černé listině velké části obyvatelstva. Tahle dvě slova ale všeobecně ztratila svůj běžný kontext a znamenají dnes to negativní, to konfliktní, to naivní, to manipulativní. To je jeden velký problém.

Druhý velký problém je, že mnoho lidí v sílu lásky a pravdy už dávno nevěří (možná proto teď máme i ten první problém). Ono se blbě v něco věří, když člověk na vlastní kůži už tolikrát zažil, že pravda a láska dostala na frak. A že když v ní někdo věřil, obvykle dostal na frak spolu s ní…

Dá se s tímhle něco ještě vůbec dělat??

Velká deziluze jménem Láska a Pravda

Jak jste na tom Vy? Stále ještě věříte? A jak moc mají u Vás Láska a Pravda namále??

Continue reading „Věříte, že láska a pravda zvítězí??“ →

Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Vděčnost je základ a já tento týden vděčná jsem

Asi jste o tom, že vděčnost je základ, už mnohokrát slyšeli, že? Že si máte psát deníky vděčnosti. Že máte být vděční za každou maličkost. A tak. Však to známe. Ale děláte to?? Tento článek je ostatně jako každé týdenní shrnutí na nějaké z témat STROMU ŠTĚSTÍ pozvánkou a inspirací. Když můžu já, může přece každý :-)))

V rámci cesty za nepodmíněným štěstím má ovšem vděčnost ještě trochu jinou povahu. Co jiného byste taky v Jiném světě čekali?? Být vděčný za něco hezkého – to umí každý. (Když se tedy vzpomene.).

Ale umíte být vděční i za to, co Vás dost nasere?? :-))))

A tak než začnu psát o té normální běžné vděčnosti, začnu tou jinou vděčností.

K čemu Vám tak asi může být takové nasrání?

Continue reading „Vděčnost je základ a já tento týden vděčná jsem“ →

Přítomný blog - ZÁKON BDĚLÉ POZORNOSTI A VDĚČNOSTI

Dovolme (si) chybovat…

… není totiž nad to přijmout fakt, že nic a nikdo není a nikdy nebude dokonalé.

Jsem Kozoroh. Můj vládnoucí Saturn má jasno:

„Lez tam na tu horu, chovej se tak, jak máš. Jo a všichni ostatní by měli taky :-)”

(Jo, jo, přesně proto píšu celé roky tenhle blog :-) Nalijme si čisté víno a ty kecy o inspirování nechme pro chvíli být :-) )

Kozoroh ve mně má extra velký problém s nedokonalostí. Paradoxně mí studenti angličtiny mi ale říkají: „Jsi empatická a chápavá”, nebo „Hodiny s Vámi jsou super, tolik na nás netlačíte a chápete, že nemusíme být dokonalí.” Ano, celkem snadno se přizpůsobuju tomu, proč a jak se lidi učí. Ty, kteří potřebují hodně povzbuzovat, povzbuzuju. Ty, kteří se učí hlavně proto, aby na stará kolena neseděli jen doma u televize, učím, aby se domluvili, když někam jedou. A netrápím je gramatickými detaily. A ty, kteří se chystají na zkoušky, zahlcuji testy a gramatikou :-)

Nejsem totiž jen Kozoroh. Mám v sobě mnohem víc poloh.

Continue reading „Dovolme (si) chybovat…“ →