Nejhůř se odhalují ty chyby, které vypadají jako vzor ctností. V jednom článku o tom, „Co mě – s prominutím – SERE“, jsem psala o systémech, které se nás snaží chránit. Které se nás tak úporně snaží chránit před vším zlem, až ho vidíme na každém rohu. Uváděla jsem dva příklady – porody a islám (který radši vše zahalí, ať to nevidíme a nenecháme se tím zlákat. A nejde jen o ženy).
(Průvodce elementem KOV, kap. 4)
Hm, když na začátku i na konci každého týdne procházím odpovídající kapitolu svého ebooku (takového mého průvodce vládnoucím elementem), vždycky se zamýšlím nad tím, co z toho mě oslovuje. Co chci vnímat, kam zaměřit pozornost, případně jak se dané téma během týdne projevilo.
Texty jsem psala už před mnoha lety, ale jsou pro mě pořád inspirující. Připomínají mi to, nač je fajn nezapomínat, když chci žít bez stresu, v pohodě, v klidu.
Letos k textům přistupuju navíc ještě trochu jinak (čtenáři, kteří dostávají mé nedělní e-maily, vědí). Snažím se v nich vytáhnout konkrétně ono neduální poselství daného tématu, aby bylo srozumitelnější v tom, jak jiný přístup to je. A nabízím praktické tipy, jak to do života vnést.
Třeba pro téma tohoto týdne:
Prakticky: Tento týden pokaždé, když si řeknete „Já to přece myslím dobře“, na chvíli zastavte. A položte si jinou otázku: „A co když přesto dělám něco, co druhému nepomáhá?“ A když si řeknete: „To jsem ale blbec,“ zeptejte se sami sebe, „A co když jsem se právě něco užitečného naučil/a?“
Jsou totiž chyby, které je dobré dělat – a zároveň tou největší chybou může být představa, jak jsme ctnostní. Obě polohy je třeba brát v úvahu.
A co přinesl tento týden mně?
- Dceru jsme včas odvedli na pohotovost do nemocnice – rovnou ji vzali na sál. (Slepé střevo). Poprvé sama v dospělácké nemocnici. Byla to rychlovka. V neděli už zase byla doma. :-) Tam jsme chybu neudělali.
- Zdá se, že chybu neudělali ani lékaři, sestřičky a spoluležící – dcera vypadá po operaci ok a v nemocnici se jí líbilo. Takže ano, některé chyby fakt není dobré dělat!
- Já naopak neustále připomínala svým studentům, že se mohou klidně uvolnit. Že při čchi kungu je jedinou chybou se příliš snažit o dokonalost. :-)) Pokročilí studenti to už znají, ale pro mé nováčky je to většinou novinka – konečně se nemusí tak snažit!
- A stejně je to při výuce angličtiny – není fajn dělat chyby, nikdo vám pak nebude pořádně rozumět. Zároveň se ale právě chybami učíme. (To máme od lékařů dost jinak. :-))
Neduální svět nás učí právě toto – pohybovat se v paradoxech. A i B je správně, i když A a B jsou pravé opaky. Aristotelovi by se z toho motala hlava. :-) A modernímu zápaďanovi většinou taky. :-)
Láká vás také naučit se vnímat jinak, neduálně, paradoxně? Nacházet tu zlatou střední cestu? Prožívat témata, která nám do života může vnést 5 elementů? Nacházet díky nim vnitřní svobodu, radost, harmonii, spokojenost a odvahu žít život takový, jaký je?? Ano, někdy přináší právě taková zkoušky. Ale nabízí i takové dary.