Zmražená Mallorca aneb dovolená má mnoho tváří…

Jezdíte na dovolenou jako pár, nebo každý sám??

Často se říká, že rodina by měla na dovolené vyrážet spolu. Pravda je, že ta má rodina je holt opět tak trochu jiná :-)

Trávíme víkendy často společně někde v lesích, na hory jezdíme společně, ale v létě už roky máme dovolenou rozdělenou.

Já mířím s dcerou a matkou na jih za mořem. Můj manžel míří s kamarády nejlépe tam, kde je zima a mráz. Do vody by nevlezl. Za celých cca 12 let, co se známe, jsem ho ve vodě viděla snad 1x. (Vanu nepočítám :-))

A tak jsem si letos na pláži Sa Coma na Mallorce často říkala, co asi dělá můj manžel. Jestli někde nemrzne.

Fotky, které mi ukazoval po návratu zpět domů, opravdu svědčily o tom, že mráz byl tam, kam odjel, opravdu slušný. Svou dovolenou totiž trávil v Grónsku. Brrrr….

To je tak, když se sejde oheň a mráz…

  • Zatímco my jsme si fotily palmy, můj manžel si fotil grónské kamení.
  • Zatímco my jsme si fotily bazén u hotelu a mořské pláže, můj manžel si fotil jezera, kde nabírali vodu na vaření.
  • Zatímco my jsme si fotily, jak si v hotelovém baru dáváme sangrii (a dcera s novou ostravskou kamarádkou sendviče a kolu), manžel si fotil, jak si ve stanu vaří čaj a ovesnou kaši.
  • Zatímco my jsme si fotily papoušky (delfíny a lachtany jsem tentokrát nefotila), manžel si fotil z dálky jeleny. Případně jejich kůže pohozené cestou.
  • Zatímco my jsme chodily pěšky tak maximálně na „hrad“ a po promenádě, ale většinou jsme se přesouvaly letadly a autobusy, manžel chodil hlavně pěšky.

Prostě dovolená dvou tváří…

Závěr dovolené se sice napětím před odletem trochu podobal, ale i v tomto případě na jeho dobrodružství prostě nemáme.

Zatímco my jsme jen zdržovaly frontu u odbavení, protože Mallorčan nemohl zřejmě najít dceru v systému, manželovu skupinku na letišti v Grónsku rovnou převažovali (!) a řešili, jestli je do letadla všechny váhově poberou, nebo kdo poletí později. Přičemž všechna zavazadla už byla naložená v letadle…

My i oni jsme ale nakonec v pořádku odletěli, i když my jsme měli asi hodinové zpoždění…

A doporučila bych Vám jet na Mallorcu

Mně se tam líbilo. Byly jsme na východním pobřeží nedaleko přístavu Porto Cristo, kde prý tráví čas Rafael Nadal a kotví tam i jeho super special jachta :-) V městečku mají ale pro mě něco zajímavějšího a to velké krápníkové jeskyně. Z našeho letoviska Sa Coma tam jezdil autobus (pár minut cesty) a stavěl přímo u vchodu do jeskyní. Prohlídka trvala asi hodinu včetně krátkého komorního koncertu dole v jeskyni (hráli hudebníci na loďkách na podzemním jezeře). Hotový Fantóm opery, jestli znáte tu část, jak fantóm přijíždí na loďce do svého obydlí.  Píseň tedy byla jiná, ale atmosféra podobná.

Podívejte se na toto krátké video – tahle dvojice je má nejoblíbenější, Sierra a Ramin. Před dvěma lety to pro mě byl vánoční objev (viz článek Na Vánoce nedávají jen pohádky a nejen ty jsou zázračné…), nikdy bych si byla nemyslela, že mě bude bavit se dívat na Fantóma opery. Ale tenkrát mě uchvátila jedna píseň a vzpomínám, jak jsem kroužila v zimě na bruslích po stadionu a zpívala jsem si ji. Uklidňovala mě…

Další výlet jsme podnikly, už obligátně, do Marinelandu na delfíny, lachtany a papoušky. Na rozdíl od loňského byl tento Marineland menší a papoušek uměl jen sčítat :-) Ale i tak jsme si to užily…

Hotel byl super, kousek od pláže, ale dost daleko na to, abychom se mohly trochu projít. Byl v klidné části letoviska, hned vedle archeologického naleziště. Vařili dobře, opět jsme se tam vrhla na zákusky :-) All inclusive se nám opět vyplatilo – dcera dělala experimenty s Coca-colou. Lidi, ta Zero nejen že nevoní, ale je opravdu ve srovnání s tou přeslazenou vysloveně nechutná. Už ji nikdy kupovat nebudu!

Odpolední klid a večerní chvilku jsem trávila u televize – ale byl to užitečný čas :-) Filmy ve španělštině se španělskými titulky byly pro mé oprašování španělštiny dokonalé. Dokonce tam byly i čínské programy (dva v angličtině a jeden ve francouzštině) a to bylo teprve zajímavé koukání. Člověk by neřekl, jak jsou ti Číňané nafoukaní a na Západ koukají jako na země za zenitem, které teprve teď poznávají, jak je úžasné omezit dravý vliv trhu státními intervencemi…

Celkově si na dovolenou nemůžu vůbec stěžovat.

A přece nebyla taková, jaká jsem čekala, že bude. Nebyla tak poklidná, tak pohroužená jako mé předchozí dovolené. Byla tak trochu vnitřně podrážděná a pátrající po odpovědích. A přece chvílemi prozářená. Ale o tom zase na mém blogu Žít je umění.

A co Vaše dovolená? Zažili jste něco zajímavého? Zjistili jste něco zajímavého? Líbilo se Vám tam, kde jste byli? A byli jste spíš přítomní teď a tady, spokojení, nebo spíš pohroužení někde ve svých vlastních příbězích (nebo příbězích druhých lidí) a případně nespokojení?? 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *