Vzdor versus mantra „Nepotřebuji nic jiného…“

… existuje na světě spousta manter. Nic proti nim – mají úžasnou sílu. Ale někdy to dopadá tak, že lidi sedí a opakují dokola mantry… a pak vstanou a zapomenou na tu hlavní mantru: „Nepotřebuji nic jiného než to, co je.”

To, co je, se Vám ani nemusí líbit. Je sice náročné v tom okamžiku nesklouznout do logického závěru – tohle nechci – ale stále jste ještě otevření objevit v sobě, že Vám to vlastně vůbec nevadí. A že se Vám to možná dokonce i líbí. Nebo že z toho dokonce máte radost!

Jak říká Rupert Spira v jednom ze svých videí, která jsem i tento týden procházela a už i začala zpracovávat – v jádru utrpení najdete štěstí. A to nejsou jen tak nějaká slova nějakého neduálního učitele. Je to i má osobní zkušenost. Mnohokrát zažitá…

Je to jako když se uprostřed slejváku objeví nad Vaší hlavou duha…

Příčinou utrpení je naopak myšlenka „tohle nechci

Obvykle si myslíme, že za naše trápení může on. Nebo ona. Nebo oni. Nebo ten kámen, o který jsem zakopla. Nebo si za to můžete sami. Protože prý nejste dokonalí. Neumíte tamto nebo oneto. Někdo Vám nakukal, že nejste k ničemu (ten Váš milující partner Vám to přece pořád říká, jenže Vy ho milujete natolik, že od něj neodejdete, protože bez něj byste nemohli žít… když jste přece to nemehlo k ničemu… ).

Příčina našeho utrpení je ale právě v té myšlence tohle nechci. V té myšlence tohle by mělo být jinak.

Teď si možná řeknete – no jo, pak tedy ta týraná žena si musí říct, že to nechce jinak, že má mít vlastně radost z toho, že ji někdo mlátí. To přece ta má slova (nebo slova Ruperta Spiry) znamenají. 

No, neznamenají.

Velmi často je dobré si předem ujasnit, že opravdu rozumíme tomu, co bylo řečeno (vzpomínáte na onen článek o tom, že sdílení je jako cestování? A že musíme být velmi vnímaví, abychom druhým opravdu rozuměli?)

Znamenají jen jednu jedinou věc – že se netrápíme tím, co je, nebo co bylo. A pokud cítíme, že to, co je, nebo co bylo, v nás nevyvolává vnitřní klid a spokojenost, tak jdeme jinam. Ale nechceme, aby to bylo všechno bývalo jinak. Protože to bylo přesně tak, jak mělo. Abychom pochopili, kdo jsme a kam patříme…

A to je přece úžasné, ne?

 

Vzdor a můj říjnový týden

Nemohu říct, že bych tento týden legitimního a nelegitimního vzdoru ničemu nevzdorovala. Ale byl to jen takový záblesk myšlenky „představovala bych si to jinak”. Jak ta myšlenka přišla, tak zase dříve nebo později odešla. Věděla jsem, že nemá cenu nad tím dumat. Že nemá cenu se něčeho dožadovat. Že jsem se už pokusila prosadit ten svůj úhel pohledu a neprosadila (a to je důležité – proč rezignovat dřív než je nutné??) Že takhle to je a nepotřebuju to jinak :-)

A to mi udělalo radost. To vědomí, že už nemám potřebu se bránit.

Že dokážu dopřát druhému svobodu dělat věci přesně tak, jak je potřebuje dělat. Že to vlastně nikomu neubližuje. Jen to naráželo na hranice mých představ o tom, co by mělo být. A já jako Kozorožka mám nejrůznější představy, jak by co mělo nebo nemělo být :-)

Vzpomínám na kurz Respektovat a být respektován, který jsem před pár lety absolvovala. Zazněla tam myšlenka, že si při výchově dětí můžeme vybrat, co je pro nás prioritou. Zda nějaké naše představy o tom, co by mělo nebo nemělo být. Nebo šťastné dítě a šťastná rodina :-) Hodně lidí tam došlo k názoru, že spoustu svých představ přehodnotili a že se jim žije mnohem líp…

Uvolnit se a zbytečně neřešit,  co není třeba řešit… to je to, oč tu běží…

 

Vzdor a utrpení (Rupert Spira a neduální učení)

Tento týden, jak jsem se už zmiňovala, jsem také procházela videa Ruperta Spiry a začala zpracovávat první téma, o kterém často mluví. Téma utrpení. Koneckonců, různá učení se snaží lidem různě pomáhat, aby se netrápili.

Obvykle na to totiž jdeme špatně. Dokonce tak, že si svou snahou se utrpení nějak vyhnout, to utrpení jen přiděláváme. A ne a ne to pochopit. A ne a ne to začít dělat jinak.

Tak pokud chcete jít na to jinak, mrkněte se na sérii článků, které o Rupertovi Spirovi chystám. První ze sérky je článek Rupert Spira a neduální pohled na to, proč se vlastně tak trápíme…

A právě vzdor je jedním z hlavních témat…

A jaký byl ten Váš říjnový týden s tématem vzdoru? Vzdorovali jste něčemu? Víte čemu a hlavně proč? Dokážete už rozeznat, jestli je ten vzdor zcela oprávněný, nebo jestli jste se jen nechali unést vlastním strachem? Nebo touhou, aby to bylo jinak? Po Vašem??


Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Jde o shrnutí týdne věnovaného tématu VZDOR LEGITIMNÍ I NELEGITIMNÍ v rámci elementu KOV. Harmonizace tohoto elementu v nás probouzí vnitřní sílu, bdělost, odevzdanost a s ní spojenou spokojenost. Jde o jeden z 5 klíčů k vnitřnímu nepodmíněnému štěstí v neduálním Jiném světě nepodmíněného. Chcete se do projektu přidat také a každý týden dostávat ten svůj plánovač/motivovač s tématem a mottem týdne a začít sledovat, co to udělá zase pro změnu s Vámi?? No problem :-) Bližší informace najdete na stránce STROM ŠTĚSTÍ 2018 – čas na opravdovou změnu od kořenů. Přečtěte si, co všechno Vás bude tento rok čekat, a přihlaste se.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *