Ego je vymakaný destruktivní mechanismus, který se tváří jak anděl…

… čímž bych tímto článkem chtěla mírně poupravit svou teorii o Egu, o které jsem dosud psala a kterou najdete hlavně v ebooku Ovládněte to, co Vás svádí z cesty (ano, právě tohle Ego dělá) a v knížce, jejíž součástí je – Vdechněte život poselstvím svého dětství).  

EgoMně osobně Ego do tohoto týdne promluvilo hodně výrazně. Celý se nesl právě ve znamení diskuzí o Egu a zkoumání, jak Ego funguje. Téma týdne OSVOBOZENÍ Z POUT VYDĚŠENÉHO EGA se opět projevilo v plné své kráse.

Začalo to už v pondělí velmi zajímavým videem o vztahu učitel – žák, který mi jeden známý poslal. A od něj se pak všechno rozvíjelo dál. A rozvíjí. Sama jsem zvědavá, kterým směrem se to ještě během následujících pár dní a během příštího týdne rozvine. Je to zatraceně napínavé.

Mám dojem, že stojím na velmi důležitém rozcestí – jak se nakonec rozhodnu???

Co to tedy to Ego vůbec je? A je dobré nebo špatné?

To je tedy otázka do pranice, že? Najdete skupiny lidí, kteří tvrdí, že Ego je potřeba zničit. Že nám stojí v cestě za štěstím. Vidí ho jako tu žraločí bestii na obrázku :-)

Pak jsou lidi, kteří tvrdí, že je to ezoterický blábol (případně náboženská manipulace). Že Ego člověk k životu potřebuje. Dává nám přece pocit identity. A hlavně – máme přece nárok na to, aby nás druzí respektovali a uznávali a bez Ega bychom po sobě prý nechali šlapat.

Ego je pro nás taková záhada, zdá se. Neumíme si dost dobře představit, jak někomu dovolit nás urážet, ponižovat apod. (aby v nás prolomil Ego). Někde hluboko v nás možná začne blikat výstražné světlo:

nemůžeme se nechat urážet, nikdo nemá právo nás urážet

nebudeme poslouchat, že jsme hříšníci, nenecháme se poutat strachem z pekla a manipulovat

S Egem je to složité. Jak jsem poznala za svých studií religionistiky a během přípravy disertačky o  spirituálním rozvoji osobnosti pod vedením pana profesora Smékala, Ego je termín, který je potřeba nejdřív velmi dobře definovat, než se o něm začneme hádat :-) A to psychologické pojetí se velmi liší od toho, o kterém se mluví v duchovních kruzích. A když trochu zapátráte (například anglicky TADY), zjistíte, že ani Buddhovo učení o Anattá (ne-Já), které je jedno ze zdrojů celé nauky o ničení Ega a ze které mnoho učitelů vychází, není až tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá.

Má osobní zkušenost zní, že Ego nemá s pocitem naší sebeúcty absolutně nic společného

To, co se brání ponižování, není naše Ego, ale vnitřní vědomí, že tam uvnitř jsme dokonalí. Nic nám neschází, nic nepotřebujeme. Ego tuhle naši vnitřní dokonalost naopak nevnímá, protože je napojené na to zraněné dítě v nás a nic jiného nezná a vnější útoky pro něj představují hrozbu.

Dokud nás vnější útoky ohrožují a my se jim snažíme vyhnout, nebo je oplatit a tím druhé zastrašit, vládne v nás Ego a ne vnitřní vědomí vlastní dokonalosti. Vládne nás jen strach, jehož je Ego synonymem. 

Okamžik, kdy nám vnější útoky a vnější ponižování nevadí (což neznamená, že nás nebolí) a nemáme tendenci se před nimi chránit, utíkat před nimi, nebo je oplácet, je okamžik, kdy jsme se od toho vyděšeného Ega osvobodili. A o to přece jde. Osvobodit se od Ega. Ne ho rozmlátit a zadupat jako strašlivou bestii.

Ego je nakonec přece jen iluze!

Proč ničit iluzi? Nechte ji prostě rozpustit. Rozplynout. Naše skutečná identita je jinde a ono je ve skutečnosti velmi snadné ji zahlédnout, když člověk přestane tu představu Ega jako něčeho užitečného ochraňovat. Existují nejrůznější způsoby, jak naši podstatu nahlédnout.

Křesťané mluví o lásce a jejím symbolem je Ježíš Kristus, který prohlásil: „Bože odpusť jim, nevědí, co činí.” Když ho člověk přijme do srdce a jde v jeho šlépějích, učí se vnímat sebe i druhé ze stejné dokonalé podstaty (člověk jako obraz Boží) jakou představuje Ježíš. Když křesťan neustrne u dogmat, ale jde k podstatě (a křesťanská spiritualita je plná postav, z jejichž zkušeností se může takový křesťan učit), tu podstatu tam najde :-) Nepodmíněná láska je ze své podstaty přece neduální :-)

V Indii mají trochu jiný přístup (ale i ten podobný křesťanství založený na lásce a oddanosti, ať jde o Boha, nebo Šivu, nebo Kršnu, tam najdete) a můžete jít právě tou cestou poznání. Abyste věděli, co činíte :-) Má asi nejoblíbenější je advaita. Na Západě ji krásně přibližuje právě můj oblíbenec Rupert Spira. Zdroje učení advaity tam najdete.  A v Indii se narodil i Buddha :-) I jeho neduální učení vede k podstatě. A nejrůznější buddhistické směry Vás k ní svými způsoby zavedou. Stačí si vybrat ten svůj způsob.

Mně osobně z buddhistických cest velmi vyhovuje dzogčhen (blíž info například TADY) a Goenkova vipassana (o desetidenním kurzu meditace vipassana jsem psala TADY). Ostatně obě jsou v podstatě nezávislé na jakémkoliv směru (Goenko sám tvrdí, že kurz vipassany není buddhistický.)

Celý svět má ty své cestičky k podstatě. Ale vždy je důležité zamířit k podstatě a nezůstávat na povrchu. Nezůstávat u toho, co hledá a zprostředkovává Ego. Poznáte ho po ovoci strachu, který ve Vás vyvolává, a touhy, která z  toho strachu roste. Strom, o který nestojíte, a plody, které fakt nechcete ke konci života pozřít… 

Nejenže Ego je jen iluze a když víte jak, můžete ji krásně rozpustit a zjistit, kdo skutečně jste a jak úžasnou máte sílu, když se do té podstaty ponoříte. Ego v nás vyvolává i iluzorní představu, že nás chrání…

Ego jsem brala jako malé vyděšené dítě, ale je to destruktivní program

Ano, Ego je vyděšené. Strach je jeho synonymum. To zraněné dítě je příčinou jeho programu. Ano, nic jiného dítě vymyslet neumí, ale dnes bych ho asi s dítětem už neztotožňovala. Nejenže to není úplná pravda, ale vede to k neplodné snaze, aby druzí toho chudáčka malého chápali a brali na něj ohled. Bere to člověku sílu se tomu destruktivnímu žraloku opravdu postavit.

Ale pozor, ne ho zabít. Podívejte se ještě jednou pořádně na průvodní obrázek!

Nikdo zvenčí Vám (tomu malému zraněnému dítěti ve Vás) to pochopení, lásku a objetí nedá. Když budete mít velké štěstí, najde se někdo, kdo se na Vás podívá a řekne, že to, co vidí uvnitř, má ohromnou hodnotu a líbí se mu to. Ale všechnu tu bolest a utržené rány dlouhých let za Vás nevyléčí. To musíte udělat sami. 

Vždy, v každé chvíli, kdy tu bolest cítíte. Neztrácejte čas dožadováním se, aby to ten druhý nedělal, protože Vás má přece respektovat a protože „to se přece nedělá” a tak. Neztrácejte čas nějakými útoky a hádkami. Neztrácejte čas útěkem a snahou se izolovat. Obejměte to své vnitřní dítě a buďte s ním. Dejte mu všechno to, co zrovna cítíte, že Vám schází a po čem tak moc toužíte. Tak se chovejte k tomu malému vyděšenému dítěti v sobě, které potřebuje vyléčit utržené rány.

Nenechte se zmást maskami, které Ego nosí

A to je zásadní. O maskách (a je jich hodně a jsou někdy dost neuvěřitelné) jsem se rozepsala v onom ebooku a knize, na které odkazuji v úvodu článku. Vřele doporučuju se s maskami Ega seznámit, jestli se tímhle otrokářem nechcete nechat dál manipulovat a zraňovat…

Tou nejzákeřnější maskou (a proto jsme na Egu tak závislí) je ta iluze o Egu, se kterou žijeme. Iluze, že nás Ego chrání.

Držíme se proto někdy Ega zuby nehty a nechceme se té jeho „úžasné” ochrany vzdát. Ale Ego není nic jiného než destruktivní program, na kterém jedeme. Má jen dva módy: zničit toho druhého, nebo zničit nás.

Velmi dobře se nad tím zamyslete. Ego umí jen 3 věci:

  1. ignorovat. Zkuste ale ignorovat ránu. Jak dlouho to vydržíte, než začne neuvěřitelně bolet a na infekci umřete?? Zkuste ignorovat oheň…
  2. útočit. Útok je dokonalý mechanismus. Vinu svede na toho druhého, zaútočí na něj, aby se držel dál. Když nechce, zaútočí znovu a oponenta zničí a zabije. Těch sporů, ozbrojených konfliktů, mrtvých a světových válek…
  3. útěk. Tak jistě. Když cítím, že nejsem dost silný a protivníka nevystraším ani neporazím, stáhnu se do sebe. Ta vina ale musí na někoho padnout. Tak padne na mě. Já jsem ten slaboch. Já jsem ten, který není dost dobrý. Jak dlouho vydržíte tu vnitřní ránu ještě víc rozdrásávat?? Dokonalý sebedestruktivní mechanismus. Spousta lidí se radši zabije, ať hned (sebevražda), nebo postupně (alkohol, drogy, poruchy stravy, obezita, adrenalinový život apod.)

Dokonalý útěk před bolestí zraněného vnitřního dítěte je tímto způsobem se zničit. Destruovat to Já, které za všechno může. Tenhle způsob destrukce Já (kterému obvykle říkáme Ego) bohužel k ničemu nevede. Protože sice zničíme sami sebe, ale neobjevíme svou dokonalou podstatu.

Opravdová svoboda spočívá v osvobození se od destruktivního mechanismu Ega

A není to vůbec snadné. Ta iluze, že nás tento mechanismus chrání, je naprosto dokonalá. I když někdy trpíme jak zvířata ve svém hněvu proti druhým nebo ve svém smutku z naší vlastní neschopnosti najít aspoň trošku štěstí, v tom utrpení zůstáváme dál.

Osvobodit se od toho destruktivního mechanismu totiž znamená pochopit, že je fakt destruktivní a že k ničemu dobrému nikdy nepovede. A s tímhle vědomím jako zdrojem vnitřní síly se pak postavit tváří v tvář tomu, co má Ego údajně chránit a o tu ochranu se postarat sami.

Ano, čelit vlastní bolesti pořád a pořád, dokud se opravdu nevyléčí, bolí. Ale tahle bolest a tohle utrpení má alespoň smysl. Utrpení, které pochází z Ega, smysl nemá.

Přeju hodně sil k tomu tu vnitřní sílu najít, k takové léčbě se odhodlat a objevit ten svůj způsob a ty své učitele, kteří Vás naučí to, co Vás měli naučit už ve škole :-) Dávejte pozor, aby Vás nevedli po cestě Ega (a jeho strachů a tužeb před bolestí utéct), ale šli do podstaty věci…


Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Jde o shrnutí týdne věnovaného tématu OSVOBOZENÍ Z POUT VYDĚŠENÉHO EGA v rámci elementu DŘEVO. Harmonizace tohoto elementu v nás probouzí vnitřní svobodu a díky ní tvořivost a schopnost se správně rozhodovat. Jde o jeden z 5 klíčů k vnitřnímu nepodmíněnému štěstí v neduálním Jiném světě nepodmíněného. Chcete se do projektu přidat také a každý týden dostávat ten svůj plánovač/motivovač s tématem a mottem týdne a začít sledovat, co to udělá zase pro změnu s Vámi?? No problem :-) Bližší informace najdete na stránce STROM ŠTĚSTÍ 2018 – čas na opravdovou změnu od kořenů. Přečtěte si, co všechno Vás bude tento rok čekat, a přihlaste se.  

Za všechny mé problémy můžeš ty! Nebo jak to vlastně je??

Spousta lidí chodí po světě a neustále brblá. Za své problémy viní všechno kolem sebe.

Počasí. Rodiče. Děti. Partnera. Partnerku. Politiky. Lékaře. Taky vídáte ty jejich zakaboněné tváře, když jdete po ulici? Také slýcháte ty jejich tirády tu na jednoho, tu na druhého? Jak často si říkáte: Já takový notorický stěžovatel nejsem.?? A jste si tím tak jistí???

Už před mnoha lety jsem si říkala, jaký jsem dobrák. Nevraždím, nelžu, nekradu a nesmilním. Hotový vzor ctností. A přitom, škoda mluvit. Nalijme si toho kyselého vína (a Bože, jak já nemám ráda kyselé víno. Vždycinky jen to sladké…).

Buď má člověk tu ctnost úplně, nebo ji nemá vůbec.

Co všechno jsem už v sobě, nebo v druhých zavraždila? Kolik jsem toho ukradla? Kolik snů, kolik nadějí? Kolik jsem si toho už nalhávala, jen abych nemusela vidět pravdu? Kterými vášněmi jsem se nechala svést? Kterými touhami?

Jaké ctnosti máte Vy? Kdyby Vám dali u soudu do rukou kámen, jste bez viny, abyste ho mohli hodit?? Nahlédněte hluboko do sebe a jen se pěkně podívejte se, co všechno za kostlivce tam chřestí kostmi :-)

A jak je to s tím notorickým obviňování druhých za naše vlastní problémy?? 

Pokračovat ve čtení…

V Jiném světě bude také nový jiný blog…

Můj nový web bude mít i nový blog :-)

Přesně takový, o jakém už nějakou dobu sním. Období, ve kterém jsem pátrala po tom, v čem spočívá to umění žít, už pomalu končí. Můj starý blog byl krásným svědkem této cesty za nepodmíněným štěstím.

Je plný článků různého zaměření. Letos na něm ještě dobíhá projekt Pět pokladů,  který mně osobně (a doufám že i Vám) pomáhá ujasnit si, v čem spočívá ta opravdová svoboda, radost a láska, vnitřní klid, spokojenost a (sebe)jistota).

To je těch 5 pokladů, které v sobě máme. Jen je nechat, aby se rozvinuly…

Jiný blog pěti elementů

Loni jsem ale na svém starém blogu přišla s projektem Jahodového ráje a ten se moc mi líbil! Nesmírně mě bavilo zaměřovat pozornost na to, v čem nacházím radost, a psát o tom. Symbolika těchto událostí i tak mluvila sama za sebe :-) A něco podobného bych ráda vnesla postupně sem…

Web Jiného světa si prostě zaslouží také Jiný blog :-) A jak jsem to nakonec vykoumala??

I nadále se budu řídit podle 5 elementů a blog se bude podle něj proměňovat:

  • Svobodný blog (jarní měsíce) – na ten se už moc těším! Miluju svobodu a v minulých letech bylo někdy tak napínavé objevovat, v čem ta opravdová svoboda vlastně spočívá. Tolikrát jsem zjistila, že i když mám svobodu žít si do značné míry po svém, ani zdaleka nejsem tak svobodná, jak jsem si namlouvala :-) Na jaře se na to hodlám zaměřit a tu opravdovou svobodu si užít se vším všudy :-) A mimochodem, jarní detoxikace s tím dost souvisí :-)

  • Radostný blog (letní měsíce) – léto je mé období. Slunce, teplo. A ty jahody :-) Léto v nás probouzí radost a lásku. Právě v létě je nesnazší je prožívat. A připomínat si je…


  • Poklidný blog (mezidobí) – kdo zná můj blog, ví, že nehraju na 4 roční období, ale na 5 :-) Tím pátým jsou mezidobí mezi jednotlivými ročními obdobími. Čas, kdy jedno přechází v druhé. Kdy se proměňují a vyrovnávají energie v přírodě. Období, kdy máme možnost se i my naladit na vnitřní vyrovnanost. Právě tahle období jsou nejpřímější cestou do Jiného světa. Přímo skrz paradoxy. Jsem sama zvědavá, s čím tato období přijdou…


  • Bdělý blog (podzimní měsíce) – podzim s sebou přináší energii, která řeže jako onen kov, se kterým je v rámci čínských 5 elementů spojován. To, co není potřeba, opadá. Člověk se pomalu stahuje do sebe, bděle sám sebe vnímá a vzdává se toho, co už nepotřebuje. Podzim je na mě příliš sychravý a tvrdý, ale je to energie, kterou musím rozvíjet. Každý máme tu svou…


  • Odvážný blog (zimní měsíce) – zima je v čínské medicíně spojována s odvahou a strachem. Vzpomínáte na onen symbol jámy a kyvadla, o kterém jsem psala? Když se pod námi rozevře jáma nejistoty?? Zima bývala pro naše předky obdobím, kdy nevěděli, jestli se dožijí dalšího jara. Projít branami zimy je jako projít branami smrti. Odvážně. To bude zase jízda…

Už se těšíte na tento Jiný blog?? Já moc! Minulé roky byly u mě na blogu často víc přemýšlivé a vážné a některé texty byly spíš rady (mně i Vám) na té matoucí cestě do Jiného světa a v něm.  Psala jsem je ráda a kolikrát mi sloužily jako úžasná terapie. Psát a čekat, kterým směrem mě to psaní zavede. Ale takovému psaní chybí jedna zásadní ingredience. Je pořád ještě na můj vkus málo praštěné :-) 

 


Zaujal Vás článek? Chcete také žít jinak? V tom Jiném světě? Přidejte se! Je to někdy dobrodružnější než bungee jumping, zábavnější než nejnovější komediální hit, hravější než online hry a objevíte toho o sobě a druhých lidech víc, než kdybyste projezdili celý svět! Napište si o stručné PDF o Jiném světě a dozvíte se, co všechno je tu jiné! CHCI SE SEZNÁMIT S JINÝM SVĚTEM.