STROM ŠTĚSTÍ (2. element OHEŇ) – láska a jejích 10 podob

I desetitýdenní období elementu OHEŇ bylo letos (2018) plné nezapomenutelných zkušeností. A tak stejně jako u elementu DŘEVO (Z čeho štěstí vyrůstá?) mě těšilo sepisovat i tohle shrnutí 2, 5 měsíce mého života. Třeba si v něm i Vy najdete něco, co Vás inspiruje. Dělo se toho hodně. Ano, láska dostala 10 podob:-) Žít je přece umění milovat :-)

láska, oheň

Stručný úvod k tomu, o jaký druh štěstí vlastně v ročním projektu STROM ŠTĚSTÍ jde, najdete v článku, na který jsem odkazovala výše. Včetně popisu, jak nám 5 elementů (dřevo, oheň, země, kov a voda) pomáhá rozvíjet a harmonizovat jednotlivé složky toho, z čeho všeho naše štěstí vyrůstá.

Tentokrát se nebudu už příliš rozepisovat kolem. Pojďme se přímo podívat na to, jak takových 10 týdnů v projektu může například vypadat.

Co vyplavuje na povrch, co dává, nebo co bere…

 

Nepodmíněná láska a radost ze života nám dává ohromný pocit vnitřního štěstí

Během deseti letních týdnů jsem se právě toto učila. Opravdu milovat a radovat se i tam, kde nemáte ty obvyklé zdroje radosti. Třeba na takovém meditačním pobytu vipassany. Tam sedíte 10,5 hodiny, jíte 2x denně (týká se jen těch, co jsou na kurzu podruhé), nemůžete se s nikým bavit, ani se na něj usmát. Jako by tam nebyl. Nemůžete si číst, psát, zpívat si. No, na někoho by z toho spíš mohla padnout depka :-) (O desetidenním kurzu meditace vipassana – jak je úžasný, ale i náročný, a jaké mohou být důvody, proč ho kritizovat, najdete shrnující článek se spoustou odkazů ZDE.)

  1. První týden jsem měla poznat, že láska neznamená se roztrhnout. Já vím, že to víme. Ale jak Vám to jde v praxi? Uvědomovala jsem si, že stejně jako na svém blogu píšu pro sebe A ZÁROVEŇ pro druhé, nejlépe je i všeobecně dávat sobě i druhým. Těsně před začátkem období elementu OHEŇ jsem se ocitla párkrát v situaci, kdy bych nejradši vyhověla všem, kolem sebe – jenže každý chtěl něco jiného! Říká se: „Nikomu se nezavděčíš.Ale ono někdy nejde o to se zavděčit. Jde o to, nalézat společnou cestu, na které by byli lidi spokojení. Nehrát s nimi na žádné křižovatce tu hru na „jdem vpravo/ne jdem vlevo”, kdy se lidi jen hádají. Však to je někdy úděl šéfů a vůdců. Vpravdě nelehký úděl.

  2. Druhý týden jsem zjišťovala, jak sladit ty vpravo/vlevo/nahoru/dolů sama v sobě :-) Když se něco ve Vás hádá a Vy nejste schopní se pohnout vpřed, můžete to buď brát jako něco smutného, nebo se tomu zasmát. Vzhledem k tomu, že otázka „jak se pohnout z místa?” mě pronásleduje už příliš dlouho, bylo mi, pravda, mnohokrát spíš smutno, než bych se radovala…

  3. Třetí týden jsem si vzpomněla na něco, co už bylo tak dávno pohřbeno. Na svou první lásku, kterou jsem tak milovala. Která mi tolik dala a od které jsem se toho tolik naučila. Ale od které jsem utekla. Tou láskou mého dětství byly koně :-) Po tolika letech jsem si uvědomila, jak moc mi tenhle okamžik změnil život. Jak se se mnou ten nesplněný slib a ty pocity viny, které jsem tenkrát nezvládla, nesly životem dál. Jak mě zasáhly a jak ovlivnily mé zdraví už v tom dětství. Postupně jsem si také měla uvědomit, co je tohle zasuté téma zač.

  4. Čtvrtý týden jsem byla u rodičů. Vytáhla jsem starý štos vytištěných mailů (hodně tlustý štos), který mi psal muž, kterého jsem kdysi velmi hluboce milovala a kterému jsem dodnes vděčná za to, jak mocný impulz mému životu před cca 20 lety dal. A ten štos dopisů jsem vyhodila. A s ním jsem dala vale i té své snaze pochopit, vysvětlit, napravit, dobrat se Pravdy, kterou jsem vnášela a vnáším do těch vztahů, které se mě dotýkají někde hodně hluboko a vyvracejí mě z těch kořenů, které jsem snad nikdy nechtěla ani zapustit. Láska přece není o chápání, ale o milování. Není nutné druhému porozumět. Je nutné ho brát takového, jaký je. S vědomím, že nikdo z nás není dokonalý. Snahou porozumět můžete proplýtvat dlouhé roky a trápit sebe i druhé. Není důležité proč je někdo takový, jaký je. Stačí vědět, jaký je.

  5. Další týden se dál nesl na podobné vlně. Nejspíš jsem potřebovala víc než 2 týdny, abych si uvědomila, jak moc mám v hlavě otazníků :-) Někdo má tendenci si neustále vytvářet domněnky a podle nich se řídit. Ne že bych to někdy nedělala. Ale není to můj primární problém. Můj problém je vytváření otazníků. Pronásledují mě proč, proč a ještě taky proč :-) Když na to konečně přijdu, obvykle bývá odpověď: „Prostě proto, že takhle to je.” A ano tento týden jsem spustila svůj nový projekt DARUJTE POHODU. Byla to pro mě velká věc, protože to byla má první videa (3) a pracovala jsem na nich spoustu měsíců! Na videích a hlavně na snaze ukázat lidem, jaké to je mít neduální zkušenost. Objasnit, vysvětlit. No, to já ráda :-)

  6. Na následující tři týdny jsem se tak těšila! Tři týdny bdělosti, tři týdny offline :-) Ten šestý týden jsem strávila na čchi kungovém týdnu s Orlem v hnízdě. Bylo to krásné. A bylo to i náročné. Byl to týden s tématem „odpuštění jinak”. Pronásledovaly mě záblesky minulosti. Lásce někdy nejvíc brání to, že nedokážeme druhému odpustit. Někdy přitom stačí si uvědomit, že i ten druhý trpí. Zeptat se sám sebe, kdo koho vlastně zranil? Čí očekávání má vlastně kdo plnit? Místo bolavých vzpomínek léčit sebe i vztah laskavostí. Někdy stačí si uvědomit, jak nefér je očekávat od druhých dokonalou lásku, která nás přijme i v naší slabosti, když ji sami nedokážeme druhému nabídnout.Mé tajné šifry před pokojem na vipassaně :-)
  7. Další týden jsem strávila na desetidenním kurzu meditace vipassana. Bylo nás tam přes 100. A přece jsme tam byli většinu času každý sám. Potichu. Učili jsme se nehodnotit. Jen vnímat. Nesklouzávat ke svým starým zvykům  – toužit po něčem příjemnějším, nebo bránit se tomu nepříjemnému. Ten kurz se 100 hodinami meditace Vám k takovému tréninku poskytuje spoustu a spoustu možností :-) Žádná vedená meditace. Učíte se ovládat mysl sami. A nacházíte sílu to zvládnout také sami.

  8. I tento týden jsem ještě trávila na vipassanském kurzu v polském centru. Bylo tam krásně. Každý jsme měli pokoj sám pro sebe. Vařili úžasně. A přece to není jen tak nějaký relaxační pobyt. Šlo se hodně hluboko. Vyplouvaly na povrch staré rány a léčily se. Na tomto kurzu se také hodně plakalo. Já si z kurzu odnesla jedno důležité poznání a jedno důležité předsevzetí. Opravdu se zaměřit dovnitř. Jako by všechno to, co se předcházející týdny kuchtilo, bylo konečně hotové. Jen to sníst :-)

  9. Poslední dva týdny elementu OHEŇ jako by se ten oheň lásky a radosti opravdu rozhořel. Během předcházejících týdnů se mi podařilo vyházet z ohně pár mokrých polen, které jen čadily. To nebylo nic příjemného. Ale teď jako by se ta vnitřní radost probudila. Každé ráno jsem se s ní probouzela :-) A stejně jako jsme na kurzu každé ráno meditovali, i já jsem v tom pokračovala dál. A bylo mi tak pohodově… sepsala jsem i onu spoustu článků o vipassaně a také jeden vzpomínkový článek o mém prvním duchovním učiteli – skupině Depeche Mode :-) (8 lekcí o štěstí od Depeche Mode) Jak jinak – v Berlíně byl poslední koncert jejich turné.

  10. Tématem posledního týdne bylo „Nic a nikdo není důležitější než naše energie. To je ta pravá láska.” Pečovat o svou energii je umění. Obnáší to péči o naše tělo (co jíme, jak se pohybujeme) i o naši mysl. O naše vztahy. Láskyplnou péči :-) Tento poslední týden se mi právě tohle do značné míry dařilo :-)

Jak vidíte, těchto deset týdnů mě nakonec ukázalo přívětivou tvář plnou lásky a radosti navzdory všemu. Jsem za to ráda :-) Připomnělo mi, že se nemám kvůli druhým roztrhnout, neřešit, co není nutné řešit a učit se odpouštět. Každý ale máme ty své lekce, které nám život připomíná. Stačí si všimnout. Pohled zpět mi ale ukázal ještě jednu důležitou věc – že bolest, se kterou jsem do tohoto života vstoupila, mě ovlivňuje i jiným, zcela nečekaným, způsobem. 

20.8. začne v mém projektu element KOVU. Dalších 10 týdnů. Element DŘEVA bylo o svobodě a o tom správném rozhodnutí, jaké semínko na začátku roku zasadit. Element OHEŇ byl o podobách lásky a vnitřní radosti. Element ZEMĚ se teprve postupně rozvíjí.

Elementu KOVU bude o tom, čeho všeho se chceme vzdát. Co všechno nám neslouží a shodíme to ze sebe stejně jako stromy shazují listí. Jestli se chcete přidat, mrkněte se níž :-)

 

2 pozvánky do Jiného světa nepodmíněného štěstí

Pokud máte odvahu si těch 10 týdnů elementu KOV projít taky a osvobodit se od toho, od čeho možná nebude tak úplně snadné se osvobodit, jste vítáni :-) Stačí se přihlásit do projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018 (je to zdarma)

STROM ŠTĚSTÍ 2018

Obvykle dělávám před začátkem každého elementu v Brně tříhodinový seminář. Vzhledem k tomu, že tentokrát nebudu mít následující 3 týdny o víkendu čas, seminář se s největší pravděpodobností vůbec konat nebude. Což je mi líto. I pro mě je velmi užitečné připravit se na to, co nás v projektu bude následujících 10 týdnů čekat. Zamyslet se nad tím, s čím do toho období vstupujeme. Je pak mnohem snazší jím projít :-) Ideální je tedy dělat ho před začátkem celého období. Nicméně, kdybyste měli o seminář zájem třeba v průběhu září, dejte mi vědět. Třeba si to nechám projít hlavou :-)