… plout s proudem znamená, že člověk tu svou cestu našel, přijal ji a je ochotný se po ní vydat. A to i když proud řeky zurčí přes kameny nebo se blíží k vodopádu. Skočím? Neskočím?? Plout s proudem není pro slabochy. Plout s proudem vyžaduje nesmírnou odvahu a důvěru.
Když jsem v lednu 2014 přišla s tím „chytrým” nápadem, že budu zkoumat těch 50 způsobů, kterými si sami šlapeme po štěstí, a vyjádřila jsem to přání najít vnitřní štěstí, nezávislé na nikom a na ničem, naskočila jsem do jedné takové řeky.
Párkrát mě omlátila o nějaké ty kameny, párkrát vedla pod zemí a mně se tam do toho úzkého temného prostoru fakt nechtělo a párkrát přišlo pár vodopádů.
Když jsem se snažila ten proud řeky nějak zastavit nebo z ní vyskočit, myslela jsem si, že „jdu tou svou cestou”. No nešla jsem. Jen jsem se tvrdohlavě bránila tomu, co jsem si už kdysi dávno jako malá holka vybrala. Tam v té první třídě, kdy jsem si představovala, že chodím do úplně jiné školy. Zábavnější, náročnější (fakt mě to tam tenkrát nudilo). Do školy, kde se budu učit o zákonech života…
Na druhou stranu ono „plout s proudem” si často představujeme jako určitou rezignaci.
Jako nesamostatnost. Jako cestu do pekel. Takové to být otloukánkem okolností a neschopnost postavit se sám za sebe. Asi z toho úhlu pohledu, kdy onomu proudu nedůvěřujeme. Kdy se snažíme mít všechno pod kontrolou, protože „přehrady přece chrání před povodněmi.” Protože my chceme pěkně bezpečně plout tam, kam my sami chceme. Ale jsou to slova surfaře, který si netroufá naskočit na vlnu, protože má strach, že ho smete…
Někdy si pleteme plutí s proudem s převlékáním kabátů, nebo přizpůsobování se tomu, co kdo kolem nás chce. Jsme otevření a láskyplní. Ochotní obětovat všechno (i sami sebe), aby ten druhý byl šťastný. Nebo abychom měli klid a nemuseli řešit konflikt mezi naším přáním a přáním toho druhého.
To by přece mělo být „to ono”, můžeme si někdy myslet. V lásce má přece člověk obětovat i sám sebe. V duchovních světech se přece také mluví o tom, že se máme vzdát toho svého Já (toho Ega). Přece. Ne??
Jenže to je velký omyl. Naše Ego není jen tak nějaké Já. Naše Ego jsou naše strachy a touhy, které z toho strachu vyplývají. To svých strachů se máme vzdát. A toho všeho, na čem právě kvůli našemu strachu lpíme. Najít vnitřní sílu. A ten pocit, že není čeho se bát.
Pak můžeme jít tou nejkratší a nejjednodušší cestou ke štěstí. Což bylo i téma týdne v projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Ta řeka nás tam nejen dovede. I být v té řece a nebránit se jejímu toku přináší pocit nevýslovného štěstí. Člověk má pocit, že má sílu zvládnout vše. Nemusí před ničím ze strachu utíkat.
Člověk má pocit, že mu nic neschází. Nemusí hledat štěstí někde jinde v něčem jiném. Jako by byl součástí řeky a jako součást řeky mění vše kolem sebe a dává onu živou vodu všemu kolem sebe.
A jak se mi tento týden dařilo plout s proudem?
Upřímně? Nejsem ten typ, který je ochotný se tomu proudu jen tak odevzdat. Měla jsem své oblíbené vzdorné období :-) Ale právě téma týdne mi nesmírně pomohlo si uvědomit, co vlastně dělám.
Že vlastně buším hlavou do té zdi labyrintu (ano, i to bylo téma týdne), místo abych šla tam, kam labyrint vede. Do středu. Dost se mi ulevilo. A jako vždy se mi potvrdilo, že je velký rozdíl mezi plutím s proudem a prachobyčejnou rezignací.
Úžasná zkušenost byla „zvuková koupel” v centru Serafin. Osobně sice nemám pocit, že mi to pomohlo uvolnit některé energetické blokády. Z orlího čchi kungu o těch největších vím a během celých těch cca 2 hodin nejrůznějších zvuků (tibetské mísy, křišťálové pyramidy, křišťálové mísy, buben, gong aj.) jsem je opět vnímala.
Co se té harmonizační zvukové koupeli ale povedlo, bylo vrátit mě zpět do toho silného vnitřního napojení a krásně mě uvolnit na úrovni mysli a uklidnit.
Což bylo přesně to, co jsem potřebovala :-) Hlavně pro svůj sobotní seminář „Rozhodněte se, jaký život chcete žít. A rozhoduje Ego nebo Vy?“ Můj první samostatný seminář na témata 5 elementů z úplně jiného úhlu pohledu. A také můj první samostatný seminář na téma neduality. Což je tedy fakt náročné téma :-)))
Takže mám ohromnou radost, že ta skupinka, která se v brněnském centru Osvoboď se nakonec sešla, si podle svých slov ze semináře odnesla něco užitečného :-) A že prý i pochopili, co jsem jim chtěla na téma Ega a neduality předat :-) Někteří dokonce i vyjádřili přání přijít na květnové pokračování věnované elementu OHEŇ! Radosti a lásce :-)
Týden hodlám se svou dcerou zakončit na brněnském olympijském stadionu. Myslím, že to bude krásné završení celého týdne. A už se těším na první desetitýdenní intenzivku na ono téma prvního ze série pěti seminářů (tentokrát věnovanému jarnímu elementu DŘEVO) – na téma rozhodnutí, jaký život opravdu chceme žít. Zda chceme zůstat otroky Ega, nebo se chceme osvobodit. Najít tu vnitřní svobodu, kterou přináší harmonizovaný element DŘEVO. Zas to bude určitě síla :-)
Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Jde o shrnutí týdne věnovaného tématu BLUDIŠTĚ, NEBO LABYRINT v rámci elementu ZEMĚ. Harmonizace tohoto elementu v nás probouzí vnitřní rovnováhu a klid. Jde o jeden z 5 klíčů k vnitřnímu nepodmíněnému štěstí v neduálním Jiném světě nepodmíněného. Chcete se do projektu přidat také a každý týden dostávat ten svůj plánovač/motivovač s tématem a mottem týdne a začít sledovat, co to udělá zase pro změnu s Vámi?? No problem :-) Bližší informace najdete na stránce STROM ŠTĚSTÍ 2018 – čas na opravdovou změnu od kořenů. Přečtěte si, co všechno Vás bude tento rok čekat, a přihlaste se.