Nemusíte trpět (vaše utrpení nikomu nic dobrého nepřinese)

Na první pohled je to jasné – jak by mohlo utrpení přinést někomu něco dobrého?? Ukažte mi jednoho jediného člověka, který chce opravdu trpět. (A ani masochista opravdu trpět nechce, je to pro něj jen hra s jasně danými pravidly a stopkou.) A přece jsou lidé, kteří si utrpení vybírají dobrovolně… 

V prvé řadě jsou to ti, kteří nevědí, jak netrpět. A to je, řekla bych, většina. Ta většina, která je vydaná na milost a nemilost životním událostem a lidem, které potkávají.

Můžeme říct, že i pro ně je to volba. Protože druhou možností je začít se snažit na utrpení podívat zcela jinak. Začít hledat cestu, jak z něho ven. Tuhle volbu může udělat každý. Pokud patříte do této první skupiny, hledejte, co se Vám utrpení snaží říct. Hledejte v sobě sílu a moudrost, jak utrpení snést… a rozpustit.

Mně osobně v tomto hodně pomohlo rozvíjení symbolického uvažování (tarot, astrologie, hieroglyfické myšlení apod.) a pak meditační praxe, čchi kung Orel v hnízdě a hlavně desetidenní kurz meditace vipassany, který je dokonalou přípravou na to pochopit a hlavně začít praktikovat jiné nastavení mysli v těžkých chvílích.

 

A v druhé řadě jde o ty, kteří alespoň tuší, jak netrpět, ale z nějakého záhadného důvodu mají pocit, že trpět musí. A o těch bude tento článek.

Netrpět je pro některé lidi nepřijatelné. 

I kdyby se někdy dozvěděli, že mají ve svých vlastních rukách moc netrpět, a uměli ji i použít.

A teď se nebudeme bavit o těch (a je jich hodně), kteří věří, že si utrpení zaslouží. Kteří trpí nedostatkem sebelásky a sebeúcty kvůli nějakému životnímu traumatu.

Je tu totiž i úplně jiná sorta lidí, o které se většinou moc nemluví, protože rozhodně netvoří většinu.

Jsou to lidé, kteří si kladou zásadní otázku: jak by mohli netrpět, když bytosti kolem nich trpí? Když se na světě děje to, co se děje? Války, hlad, týrání, násilí… ten seznam je nekonečný a každá cítící bytost přece musí trpět, když na to byť jen pomyslí…

Nebo ne??

Občas se můžete dočíst, že existuje rozdíl mezi tím sdílet bolest druhých tak, že ji sami cítíte, a prostým soucítěním.

  • Pokud trpíte spolu s trpícími, je na světě o jednoho trpícího víc. Nikomu tím nepomůžete a sobě ublížíte.
  • Pokud s nimi soucítíte (tj. chápete a neodmítáte jejich utrpení), máte možnost jim pomoci.
  • Pokud utrpení popíráte, nebo jim říkáte, že nemají důvod se trápit, trpí ještě víc. Sami nedokážou své utrpení přijmout a rozpustit. A Vy jste jim v tom nijak nepomohli… naopak…

Takoví lidé Vám chtějí svým vlastním utrpením pomoci. Abyste cítili, že v tom nejste sami (což bývá jeden z důvodů, proč lidé propadají depresím). Nebo abyste pochopili, že jednáte zraňujícím způsobem (aniž byste za to ještě nesli následky nenávisti nebo agresivity druhých). 

Je netrpět sobecké?

Valná většina lidí teď nejspíš vůbec netuší, o čem mluvím :-)

Za sobecké je totiž obvykle považováno trpět. Říká se: „Koukni, lidi jsou na tom i hůř než ty, tak co řešíš? Myslíš jen na sebe. Mysli na ostatní a budeš šťastnější…“ Už jste někdy něco podobného slyšeli??

Bohužel jsou lidé, kteří ve chvíli, kdy začnou myslet na ostatní, propadnou ještě hlubšímu smutku a bezmoci. Nenazvala bych to depresí, protože deprese je v našich končinách považována za nějaké selhání. Vadu. Ten pocit, o kterém mluvím, je ale napojením na utrpení lidstva, které je velmi reálné a které chce jen málokdo vnímat. Není chybou to cítit. Chybou by bylo to necítit nebo k tomu být lhostejní. Pokud si dovolíte utrpení lidstva nelhostejně vnímat a dostane se Vám v této chvíli pochopení a podpory, abyste v té bolesti, kterou cítíte, neuzavřeli své srdce, nebo té depresi nepropadli, dojde ve Vás k hluboké proměně. 

Bohužel je na světě nejspíš jen velmi málo lidí, kteří chápou, o čem mluvím, a takovou podporu Vám nejspíš nikdy nikdo neposkytne a nepomůže Vám tímto projít. Jediný záblesk hlubokého soucítění tohoto rázu jsem cítila pouze na Goenkově kurzu vipassany… a právě ta mi dávala sílu své srdce otevírat a udržovat přitom mysl v rovnováze… 

 

Empaté a hypersenzitivní lidé (HSP)

Jsou na světě lidé, kteří se od utrpení druhých lidí nedokáží jen tak odpoutat. Jsou to empaté a HSP lidé. Empaté mají velmi silně rozvinutou empatii a doslova cítí totéž, co lidé kolem nich. Je to prý velmi náročné. Není prý snadné učit se odlišovat, které emoce jsou jejich a které patří někomu jinému. A mohou to cítit i na dálku. Slyšela jsem takových příběhů už dost a dost.

HSP lidé (cca 20 % populace) jsou velmi citliví a vnímaví. Nemohou jen tak ublížit druhému člověku, nebo být svědkem utrpení druhého člověka, aniž by se z toho sami necítili špatně.

U nich stejně jako u empatů vůbec neplatí takové běžné rčení, že utrpení druhého člověka nás nezajímá. 

HSP se poznají už v útlém dětství, protože aniž by předtím zažili nějaké trauma, které by v nich vyvolalo přecitlivělost na dění v okolí, budou se cítit nepříjemně, když se bude někdo zlobit na někoho jiného. Rozhodně nebudou mít radost, že se nezlobí na ně. A rozhodně mu to nebudou nikdy přát. Je to jako by se ve Vás osobně něco sevřelo ve chvíli, kdy ta vlna negativity projede okolím, ačkoliv není zaměřená na Vás osobně. Ano, i já patřím mezi HSP.

A ano, je možné právě podle této vlny rozpoznat, co je dobré a co je špatné. Co v druhých lidech způsobí rozevření srdce a co jim je stáhne. Nemá to nic společného s Vaší osobou. Platí to univerzálně. Vidíte to a cítíte to v chování lidí kolem sebe, které ta negativní vlna zasáhla. 

 

Je odpojení, abyste netrpěli s druhými, sobecké nebo není?

HSP lidé často řeší to, že takové emoce jsou pro ně velmi těžko zvladatelné. Že cítí víc, než by si přáli cítit, a že neví, co s tím.

Já osobně tento týden řešila trochu jiný problém – vím, jak se netrápit, ale můžu si to dovolit, aniž bych neměla pocit, že se chovám sobecky?? Že za sebou nechávám lidi, kteří se něčím trápí, a mě se to nedotkne? Nedám tím přednost sama sobě a své vlastní pohodě (čistě sobecky)??

A co všichni ti lidé, kteří vysílají negativní vlny?? Když na ně já nebudu reagovat tak, jak jsou zvyklí – smutkem, hněvem, nespokojeností – jak poznají, že vysílají negativní vlny?? Nezachovám se sobecky vůči nim ale i vůči dalším lidem, které mohou stejným způsobem zraňovat, když nebudu reagovat čitelně?? Už tak jsem v mnoha ohledech hodně nečitelná? Mám být nečitelná a neuchopitelná i emočně?? Nedám jim tím jen najevo, že to, co dělají, je v pořádku?? Nebo já možná budu vypadat jako ta silná, která se tím nenechala vyvést z míry, ale druzí budou vypadat jako slaboši… a tak se na ně i bude bez skrupulí dívat??

 

Když se trápíš, můžeš si za to sám

Tato představa se teď v ezo kruzích šíří snad hůř než mor, řekla bych. Lidé se chytli představy zrcadla a jakoukoliv zmínku o tom, že oni sami třeba nejednají správně, odráží tím, že za své emoce si každý může sám.

Tak moc chceme mít pocit, že si můžeme dělat, co chceme. Že jsme úplně svobodní jít kamkoliv chceme. Pak to často dopadne tak, že pokud někomu přijde, že jdeme přes takříkajíc mrtvoly, tváříme se, že s tím nemáme nic společného. To já nic, to ty sám a je na tobě s tím něco udělat, aby ses necítil blbě.

Z oné představy, zcela pravdivé, že své vnímání světa a své emoce můžeme mít pod kontrolou a nic vnějšího nás tedy nemusí vyvádět z míry, jsme si vypreparovali to, co se nám hodí do krámu – já nic, já muzikant. Za všechno si můžeš sám. 

A z oné představy, že zdrojem našeho utrpení je dualitní hodnocení, která je také zcela pravdivá (včetně toho, že i trápení může být dar, jak zní mimochodem i název mého ebooku), si vypreparovali představu, že pokud se někdo trápí, není to rozhodně proto, že by oni udělali něco špatně.

Je Vám to povědomé???

 

Nemusíte trpět

Jestli jste si někdy stejně jako já mysleli, že Vaše vlastní utrpení slouží k něčemu dobrému, pak se stejně jako já hluboce mýlíte.

Větička „Nemusíš trpět, protože to nic dobrého nikomu nepřinese,” mně tento týden mnohokrát velmi ulevila. Je to pro mě jako zjevení. Jako ohromný řetěz kolem mých nohou, který mi bránil vykročit dál.

Ničemu dobrému tím nesloužíte a sami sobě ubližujete. Jak už bylo řečeno, na světě je jen o jednoho dalšího trpícího člověka víc a valné většině lidí, kterým je opravdu utrpení ostatních lidí šumafuk, je to úplně jedno. A i těch pár lidí, kteří by na Vás možná dosud brali ohledy, už je brát nebudou, protože jim někdo řekl, že za své emoce si každý může sám a oni s tím nemají vůbec nic společného…

  • A ne, není sobecké netrpět, když spousta dalších trpí. Svým utrpením jim nijak nepomůžete. Jen si dál budou myslet, že z toho všeho není úniku.
  • A není to Vaše utrpení, které brání druhým lidem jednat zraňujícím způsobem. Zabránilo snad Hitlerovi utrpení milionu a milionu lidí, aby se mu rozbřesklo v hlavě, že možná nejedná správně? Zabránil snad křik kamenované ženy těm tisícům a tisícům lidí (milionům??), kteří se toho v historii lidstva účastnili, aby nešli příště kamenovat zas?? Zasloužila si to přeci? Zabránilo to snad těm tisícům Pákistánců, kteří vyšli do ulic, aby volali po popravě Asia Bibi, pákistánské křesťanky, která urazila Muhammada?? A kolika lidem se rozbřesklo, když sám Ježíš Kristus (pro někoho údajně) dal vlastní život za druhé lidi??? Spousta lidí nad tím mávne rukou s tím, že kdyby byl Ježíš Kristus fakt tak mocný, tak by z kříže slezl a Římany by hnal…

Podobnou oběť většina nechápe a nepochopí. A ostatně už tu jednou byla vykonána a prý za všechny lidi světa. Tak proč zkoušet znovu něco, co zjevně moc nefunguje? Ano, řekněte si spolu se mnou: „Už nemusím trpět” :-)


Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Jde o shrnutí týdne věnovaného témat NEGATIVNÍ EMOCE v rámci elementu  VODA. Harmonizace tohoto elementu v nás probouzí vnitřní jistotu a odvahu postavit se svému životu tváří v tvář a naplnit ho.  Jde o jeden z 5 klíčů k vnitřnímu nepodmíněnému štěstí v neduálním Jiném světě nepodmíněného. Chcete se do projektu přidat také a každý týden dostávat ten svůj plánovač/motivovač s tématem a mottem týdne a začít sledovat, co to udělá zase pro změnu s Vámi?? No problem :-) Bližší informace najdete na stránce STROM ŠTĚSTÍ 2018 – čas na opravdovou změnu od kořenů. Přečtěte si, co všechno Vás bude tento rok čekat, a přihlaste se.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *