Nebeská sebejistota aneb jsem dost dobrá…

… ale jen tomu uvěřit :-) Tedy ne že bych byla ten typický kandidát na knížky o sebelásce. Měli jste je někdy v ruce? Jsou většinou o tom, jak sám sobě neříkat, že jste k ničemu, jak si nic hezkého nezasloužíte a podobné příšernosti. Mívala jsem jiný problém. Nudilo mě pořád poslouchat, jak jsem šikovná v tom či onom. Prostě si nevyberete no, pořád je nač si stěžovat :-) A přece jsou chvíle, kdy jakákoliv sebejistota bere za své… 

vnitřní síla a sebejistotaJak reagujete na to, když Vám dává někdo najevo, že „to tedy mohlo být lepší??”  A Vy víte, že chce moc? Šéfové tohle mívají někdy ve zvyku. Mají pocit, že tu horu práce by každý jiný než Vy dokázal udělat za polovinu času. Probouzejí ve Vás pocit, že jste neschopní. Že nejste dost dobří. Že na to nemáte. Nebo že se od Vás čeká víc a ono to prostě nejde. Sebejistota jde do kopru…

Jako dítě jsem to nikdy nezažila. Ani od učitelů ani od rodičů. Ale začínám chápat ty, kteří to zažili, a v dospělosti se potýkají s nedostatkem sebejistoty. Nevěří, že jsou dost dobří. A v okamžiku, kdy Vám chybí víra, jste na tom dost blbě…

Ale jak říkám, jsou chvíle, kdy jakákoliv sebejistota bere za své.

Kdy každý narazí na to své slabé místečko. Neznám nikoho, kdo ho nemá. To pak stojíte na okraji něčeho, co Vám připadá jako hluboká propast, ale zezadu jako by ji nikdo neviděl. Tu propast ve Vaší hlavě, nebo Vašem srdci. Tu propast ve Vaší odvaze a Vaší sebejistotě a sebedůvěře. Nebo propast ve Vašich schopnostech.

Strkají do Vás a nutí Vás jít dál. Očekávají to či ono. A nad hlavou se Vám rozkmitá to pověstné kyvadlo, o kterém jsem kdysi psala v článku Jáma, kyvadlo a moře. Byla to pro mě tenkrát hodně silná symbolika.

Právě tento doping sebejistoty byl tento týden tématem projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018

Jak se Vám dařilo? Pomáhalo Vám si připomínat právě tu větičku, že jste dost dobří?? Já si po minulých týdnech věnovaných různým podobám strachu říkala, jaká to bude pohodička. No, nepronásledovaly mě tentokrát divné sny, to je pravda (viz Kde hledat zdroj vnitřní síly?). Ale zas taková pohodička to nebyla.

Nicméně právě ta výše uvedená větička mi dost pomáhala…

Je dobré zvykat si reagovat na podobné šéfovské manýry (ať to na Vás zkouší kdokoliv či cokoliv) jinak. Začít třeba jedním týdnem v roce. A postupně třeba 52 týdny v roce :-)) Celý projekt Stromu štěstí má právě tuhle výhodu – zjistíte díky němu, kde jsou ty vaše největší slabiny. Která témata jsou pro Vás největší oříšek. A máte možnost se jim věnovat…

A co mi tento týden dělalo největší radost??

Červenohorské sedloJednoznačně celé jarní prázdniny :-) Vrátila jsem se z Jeseníků z krásné chajdy, kterou jsme sdíleli s kamarády.

S dcerou jsme vymetaly nejdelší moravskou tříkilometrovou sjezdovku v Koutech nad Desnou. Nejvíc jsme si to užívaly v pátek ráno. Dcera dostala geniální nápad, že ty zahřívající náplasti na nohy jí mám dát do rukavic tak, aby kdykoliv stiskne hůlky, cítila to teploučko. Cestou na lanovce si tentokrát nestěžovala, že je jí zima na ruce :-)

Navíc jsme musely vyrazit už ráno (manžel řidič šel s kamarády na běžky a nás na sjezdovku vezla kamarádka) a sjezdovky ještě byly krásně upravené. Vzhledem k tomu, že se mi pomalu otupovaly lyže, jsem přivítala fakt, že jsme s lyžováním končily v době, kdy ještě sjezdovka nebyla jedna vyrytá ledová plotna…

Když jsme nebrázdily sjezdovky, šlapali jsme skupinově na běžkách z Červenohorského sedla na Švýcárnu (hlavně ten sjezd zpět byl krásný). Ten den nám počasí přálo a cestou nahoru vznikla například fotka výše. (Cestou dolů pro změnu sněžilo.) Řekla bych, že se nám šiklo, že jsme mezi svátky vyrazili na běžky do Harrachova a vyzkoušeli si, že i ty prudší sjezdy na běžkách dáme (v tomhle totiž moje sebejistota zrovna vysoko nikdy nesahala :-)). Ale když to člověk zkusí a získá tu zkušenost, troufne si i na to, před čím druzí vyděšeně odjíždějí v půlce kopce radši zpátky…

Odpočinkové dny jsou nejsladší náplast :-)

Nejradši mívám v Jeseníkách odpočinkové dny. Zvládly jsme tentokrát mou milovanou Karlovu studánku a místní bazén s teplou vodou, vířivkami a saunami. (Jsem dost dobrá, dokázala jsem na sebe zas vychrstnout ten džber ledové vody – fakt nebeská sebejistota, že to dám :-)) Není to tedy žádný moderní areál, ale do termálu ve Velkých Losinách, které jsme měli nejblíž, už nechci. Byl tam minule hluk a nuda.

Zato jsme ve Velkých Losinách navštívily ruční papírnu, jedinou původní v České republice, ve které se stále vyrábí. Vřele doporučuju. Je to hodně zajímavé. Já třeba netušila, že se papír vyráběl ze starých hadrů!

Řekla bych, že odpočinkové dny (nebo hodiny) by si měl člověk ordinovat často. Zastavit se, užívat si, cákat se a případně se něco nového dozvědět. A završit to zákuskem v nejbližší kavárně :-) Třeba…

Jaký byl ten Váš týden? Narazili jste na nějakou lekci z ranku sebejistoty? Hodila se Vám větička „Jsem dost dobrá/ý, zvládnu to”? Co Vám tento týden dělalo největší radost? A užívali jste si tento týden té nejsladší náplasti?? Jaké?


Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Jde o shrnutí týdne věnovaného tématu JSTE DOST DOBŘÍ v rámci elementu ZEMĚ. Harmonizace tohoto elementu v nás probouzí vnitřní rovnováhu a klid. Jde o jeden z 5 klíčů k vnitřnímu nepodmíněnému štěstí v neduálním Jiném světě nepodmíněného. Chcete se do projektu přidat také a každý týden dostávat ten svůj plánovač/motivovač s tématem a mottem týdne a začít sledovat, co to udělá zase pro změnu s Vámi?? No problem :-) Bližší informace najdete na stránce STROM ŠTĚSTÍ 2018 – čas na opravdovou změnu od kořenů. Přečtěte si, co všechno Vás bude tento rok čekat, a přihlaste se.  

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *