Jak se radovat ze života, když je život na nic??

Je to taková otázka, která člověku snadno zamotá hlavu, že? Když je život na nic, obvykle se z toho neradujeme, ale snažíme se s tím co nejrychleji něco udělat. Radujeme se jen ve chvílích, kdy jaksi život skáče, jak my pískáme :-)

jak se radovat ze životaUplynulý týden se věnoval tématu VZDOR. Původně jsem si tedy představovala, že to celé proběhne trochu jinak. Ale tak kdo tady neustále píše, že je lepší nic neočekávat a nechat prostor té kráse neočekávaného?? :-))

A neočekávané se přihodilo. A já jsem za to vděčná, i když to nebylo vůbec snadné… 

Dostala jsem pár lekcí z nevzdorování tomu, co se mě vždycky dotýká. Určitě to znáte – každý máme ty své spouštěcí citlivé body. Někdo jich má víc, někdo míň. To jest jsou lidé, kteří nadskočí každou chvilku kvůli událostem nebo slovům, které většinu nechají klidnými. A jsou lidé, kteří jsou dlouho v klidu, s úsměvem a nadhledem mávají rukou nad tím, co většinu klidnými nenechá, ale pak přijde chvilka, kdy mají dojem, že „tohle nemohou snést.”

Taky mám takové chvilky, to si pište :-)

Tento týden jsem se znovu musela vrátit k tomu, jak pustit (odpustit) to, co se zdá neodpustitelné. Přijmout, co se zdá nepřijatelné. Protože dokud to neuděláme, rozežírá nás to uvnitř. Někdo to pozná až u doktora nebo na operačním stole. Někdo to pozná už ze stavu své energie nebo svých emocí…

 

Naučit se správně přijímat je kumšt

Na tomhle ročním projektu mě baví hlavně jedna věc – když se něco takového začne dít, víte přesně, co po vás Život chce. Tento týden třeba nevzdorovat. Naučit se přijímat věci tak, jak jsou. A hlavně naučit se správně přijímat. Protože přijetí fakt neznamená, že prostě jen rezignujete… 

To není přijetí, to je jen pasivní odpor. Takové to „kašlu na to, všechno je na houby…” Nebo Vám to snad připadá jako opravdové přijetí? :-)

Měla jsem několik možností si to vyzkoušet. Objevovat tu správnou hranici přijetí. Zažít znovu tu ohromnou sílu vzdoru, kdy si říkáte „tohle přece nemůžu nechat být!” Víte, že Vás Život vyzývá k přijetí, ale Vy najednou nevíte, jak to udělat, a jestli vůbec chcete :-) I když Vám ukazuje cestu, jak na to, a snaží se Vás to naučit.

Přečetla jsem tento týden o přijetí hodně internetových článků a prolistovala hodně knih. Jednu knihu o přijetí jsem si i koupila. Při trampování po lesích(jsem moc ráda, že tento týden to s manželem a dcerou dokonale vyšlo – bylo tak krásně!!) se dost dobře nedá odskočit do knihovny začíst se do prezenční knížky :-)

Ale přijetí jako takové bude tématem speciálního článku k ukončení období elementu DŘEVO. Protože právě toto téma je tou nejdůležitější lekcí, kterou mi deset týdnů tohoto elementu dalo… máte se tedy na co těšit :-)

 

Jak se radovat se života, když je život na nic??

Nejen přijetí (a vzdor) bylo nakonec tématem tohoto týdne. Dostala jsem ještě další lekci. Víc, než jsem čekala. I když se dalo čekat, že laťka mi bude nastavená mnohem výš, než jsem čekala :-) Když prosím o pomoc, obvykle se mi jí nedostane jen tak zadara :-)

Přijmout je prý málo. Radovat se prý mám. Chachá :-) Ty chvíle, kdy se nás něco dotkne, jsou totiž chvílemi, ze kterých se máme radovat, i když ten dotyk bolí. Zatraceně bolí…

Ano, napsala jsem – a z vlastní zkušenosti – celý ebook o tom, že TRÁPENÍ MŮŽE BÝT DAR :-) Ale tahle lekce jde ještě dál. Dál než ono trápení je vždycky dar, o čemž jsem již na svém blogu taky psala. Zahlédnout zpětně v některých negativních životních zkušenostech něco pozitivního, ten dar, totiž není zas tak těžké. Když víte, proč, kam a jak se dívat. Někdy je to i naše základní obranná strategie přežití – udělat se z něčeho nesnesitelného něco pozitivnějšího :-)

Ale zkuste najít radost uprostřed té bolesti. 

Ano, i to jsem zažila. Dá se to. Je to takový ten klid uprostřed bouře. Někdy přijde sama, když už je nejhůř. Jako nečekaná milost, která Vám obvykle absolutně změní úhel pohledu na život. Někdy tomu můžete pomoct, pokud chcete. A víte, jak na to.

Ale pak jsou chvíle, kdy máte dojem, že přijmout a radovat se prostě nejde. Že to snad ani není správné.

Zkuste v takové chvíli pochopit, jak se věci ve skutečnosti mají, jak hloupě a naivně se chováte, když vzdorujete tomu, co je, a jak vlastně sami bráníte tomu, aby byly jinak. Možná tak, jak byste si ani nedokázali představit. Anebo možná prostě jen tak, jak být v dané chvíli mohou a jak je to v dané chvíli nejlepší…

Ale to by Životu nesměla stát v cestě ta naše snaha život řídit směrem, který je podle našich představ ten nejlepší… jako bychom kdy doopravdy věděli, co je vlastně dobré a co špatné…

Kolikrát se přece už ukázalo, že to, co jsme považovali za výhru, byla prohra? A naopak??

 

Závěr jarního období elementu DŘEVO

Tento víkend již bylo krásně teplo. Vysedávali jsme v lese na sluníčku. Jen ty rozkvetlé stromy dávaly najevo, že ještě není léto. Ale jaro, kdy se sází semena, která budeme na konci roku sklízet, už vlastně skončilo. Semena jsou zasazena a zelené stonky už začínají někde pomalu vykukovat ze země. Stromy už prošly rozpukem a již kvetou.

Miluju ta mezidobí (já jim podle čínského vzoru říkám také dojo), kdy už není jedno období, ale ještě nenastalo to další. Mezidobí, kdy se máme čas se na to další ještě připravit. A tím dalším bude radostné léto :-) Tak radostné, jak dobré rozhodnutí jsme na jaře udělali. Co jsme zasadili, to nám začne pořádně růst a dávat první plody.

To jsem tedy zvědavá :-)

  • Brzy se dočkáte článku, ve kterém shrnu zkušenosti letošního jara. Možná v nich pro sebe najdete zase nějakou inspiraci :-) Snad si tam pro sebe najdu nějakou i já :-)
  • Následující 3 týdny budou vycházet články mezidobí – elementu ZEMĚ. Budeme mít možnost učit se dosahovat rovnováhy a lépe chápat neduální vnímání světa. To nám totiž pomáhá procházet zdárně jednotlivými elementy – vyrovnaně, tj. neduálně. 
  • Pokud jste s Brna a okolí a chcete se na letní období opět připravit o něco důkladněji, můžete se již hlásit na sobotní tříhodinovku Najděte v životě tu opravdovou radost (Brno 19.5. 15.00-18.00)
  • Jak se radovat ze života, když je život na nic, se budeme učit právě v létě. To je totiž období té skutečné svobodné radosti. Čím svobodnější jsme se na jaře naučili být (jaro je období té skutečné svobody nepodmíněné ničím), tím hlubší radost navzdory čemukoliv v létě zažijeme… a kdo by právě o něco takového nestál??

Doufám, že Vy jste si tento poslední jarní týden užili naplno se vším co přinesl (bez nějakého velkého vzdoru) :-) 

 


Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Jde o shrnutí týdne věnovaného tématu VZDOR, NEBO OTEVTŘENOST TOMU, CO BYLO, JE A BUDE? v rámci elementu DŘEVO. Harmonizace tohoto elementu v nás probouzí vnitřní svobodu a díky ní tvořivost a schopnost se správně rozhodovat. Jde o jeden z 5 klíčů k vnitřnímu nepodmíněnému štěstí v neduálním Jiném světě nepodmíněného. Chcete se do projektu přidat také a každý týden dostávat ten svůj plánovač/motivovač s tématem a mottem týdne a začít sledovat, co to udělá zase pro změnu s Vámi?? No problem :-) Bližší informace najdete na stránce STROM ŠTĚSTÍ 2018 – čas na opravdovou změnu od kořenů. Přečtěte si, co všechno Vás bude tento rok čekat, a přihlaste se.

  1. Prijať niečo znamená, uvedomiť si, čo to v nás vyvolávalo a prečo sme sa tomu bránili, až vtedy príde pochopenie, čo nás od toho všetkého oddelovalo….potom to už vidíme v inom svetle pochopenia a je to pre nás ľahšie prijateľné.

    Chodím si čítať na stránku psychologie chaosu a našla som tam meditku..prechod čakrami, ako seba vnímame na jednotlivých rovinách vedomia.
    https://www.psychologiechaosu.cz/meditace/knihy-moderni-carodejka/

    Známa mi opísala svoju cestu ako všetko čistila, ale ja som iná, mne sa to ukázalo cez pocity a uvedomila som si, že tiež potrebujem vniesť radosť do života, ale treba ju vniesť už v tejto rovine, v jej základe….tam som videla v jaskyni krásu červených kvetov(1 čakra), život, ktorý mi ukazoval aké potešenie prinášajú z maličkosti…takže treba radosť vnášať už v hmotnej rovine…potom sa nám ľahšie tvorí a pracuje aj s našou ženskosť, zvyšuje sa nám sebavedomie a otvárame sa láske a duša v nás spieva, preciťuje a krásne to ide smerom hore, čomu všetkému sa postupne otvárame. Ak sme už v základe uzatvorený, je ťažké sa radovať zo života, uzatvárame aj svoju životnú energie , strach nás zviera a bolesť vnímame v srdci, lebo v nízkych rovinách bytia sem uzatvorení. :(

    1. Nevím, jak jsem to tak pročítala, pročišťovat čakry (ať už používáme jakýkoliv způsob a že jich je) je rozhodně užitečné. Celý ten systém je postavený na tom, že jsme lidé žijící na Zemi a dokud žijeme na Zemi v hmotné sféře, ta hmotná sféra je důležitá. Podle mě i ve chvílích, kdy dosahujeme takříkajíc duchovních výšin, nemůžeme říct, že 1. čakra už není důležitá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *