To jsou ale paradoxy

Jeden den se ženeme za nějakým svým snem. Pomalu nespíme, nejíme a makáme a makáme (protože bez práce přece nejsou koláče, ne?!) Dáváme na odiv, jak moc obětováváme a jak moc děláme pro ten sen. Víme, že na to naše nasazení se budou druzí dívat s obdivem. Možná i sami pro sebe budeme konečně hodni obdivu…

Napjali jsme totiž všechny své síly, vzali jsme svůj osud do vlastních rukou a míříme přece ke hvězdám!

Druhý den jako by nám došlo, jak absurdně se chováme. Nebo si prostě jen uvědomíme, že ten náš sen je příliš vzdálený. Že na té cestě k němu je příliš mnoho překážek. Začneme mít pocit, že jsme byli naivní.

Rozhodneme se odevzdat otěže svého života Životu samotnému. Chceme prostě jen žít. Užívat si. Plout s proudem. Tak trochu letargicky.

Jako bychom neměli na výběr nic než tyto dvě možnosti. Buď makat, nebo se vést.

A přece existuje něco, co můžeme zažít třeba na lyžích. Znáte to? Sjíždíte dolů po celkem snadné sjezdovce. Prašan. Borovice. Modrá obloha. Slunce. Ne moc lidí. Lyže tak nějak samy kloužou z kopce dolů a vy je pouze kontrolujete, abyste neskončili v nejbližším stromě…

Žádné úsilí. Žádné makání. Jen se tak vezete. Jenže když se takhle „vozíte” celý den, tak Vás nohy dost večer cestou na chatu slušně bolí, že?? Docela jste se vlastně namakali, jen jste si toho nějak nevšimli…

Není snadné v běžném životě propojit to, co nám na první pohled přijde jako naprosté protiklady – makat a vézt se. Ale možné to je. A když se naučíte vstoupit branou paradoxu do toho Jiného světa, kde naše běžná dualita – buď A, nebo B – neplatí, zažijete jaké to je chtít nechtít


Právě jste dočetli desátou část série DEVATENÁCTKA (kniha našeho života), o 50 absurdních způsobech, jak si šlapeme po štěstí. Tentokrát na téma CHTÍT NECHTÍT elementu DŘEVO. Série, která vychází z ročního online projektu (zdarma) STROM ŠTĚSTÍ, bude mít celkem 50 dílů.  

> Úvod a předchozí absurdní hříčky si stáhněte ZDARMA zde <<

(další absurdity Vám pak přijdou automaticky)

Pokud jste o něčem z článku ještě neslyšeli, tady máte první nálož inspirace:

O tom, jak v mém životním boji protikladů, často vyhrává ta střední cesta, která je propojuje – Vše je hra paradoxů, kterou nemůže mysl nikdy pochopit

Těším se na další online setkání příští týden!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *